Smírčí kříž v Příkazích stojí podle legendy na místě vraždy falešného hráče

U vjezdu do vesnice z někdejší císařské silnice byl kříž skutečně původně vztyčen. Vedle něj stojí lidová Boží muka, postavená však nejspíš mnohem později. Ještě donedávna si smírčího kamene všimnul málokdo, protože byl až po ramena kříže propadlý do země. Dokonce se diskutovalo o tom, zda spodní část kříže opravdu existuje. Restaurátorská dílna ale kříž vyjmula a očistila a zasadila do správné polohy. I někteří místní tak objevili památku, která zde stála už od 20. let minulého století.

Smírčí kříž se sem vrátil poté, co prošel velký okruh obcí a na chvíli se dostal dokonce i do Olomouce. Jeho první cesta vedla do hanácké metropole, kde se na konci 19. století měl stát pomníkem na hrobě zakladatelů vlasteneckého muzea v Olomouci Ignáta Wurma a Jana Havelky. Nakonec byl k tomuto účelu vybrán jiný kříž a tento ležel nepotřebný na olomouckém hřbitově.

Stěhovavý smírčí kříž|foto: Miroslav Kobza

Když se to dozvěděli místní, vyslali jednoho z příkazských sedláků s povozem, aby kříž naložil a přivezl zpět do obce. Tak se i stalo, kříž ale tehdy ještě neputoval zpět na své původní místo u vjezdu do obce nýbrž do kapličky, která stávala před místní školou. Bylo v ní však málo místa a poté co byla zbořena, byl kříž nakrátko přesunut k nové kapli, která byla dokončena ve dvacátých letech. Ani tam se však místním jeho poloha nezdála, a tak se po letech vrátil na původní místo.

„Spáč“ vždycky vyhrál bank

Tajemná rytina na kříži připomíná kartu|foto: Miroslav Kobza

Kříž údajně původně stával v místě, kde se stala dávná vražda, kvůli které byl postaven. Podle legendy zde stála chatrč, v níž se scházeli karbaníci k hazardním hrám. Jednou se do hry zapojil muž, kterému říkali „spáč“. Zdánlivě podřimoval a hry si nevšímal. Přesto se mu dařilo a nakonec vždy shrábnul bank. To se ostatním hráčům nelíbilo, a tak jej prošacovali. V kabátě mu našli schovaného srdcového krále, kterým vždy přebil ostatní. A v návalu vzteku ho zabili.

Soud jim nařídil, aby se vyrovnali s pozůstalými a zároveň, aby postavili na místě tragédie kříž. Byl to právě zmíněný smírčí kámen, na němž jsou při pozornějším pohledu dodnes znatelné jakési rytiny připomínající karty.

Tolik legenda. Příkazský kříž je však jedním z mála smírčích kamenů, u nichž víme, kdo a za co jej musel postavit. Skutečně byl postaven jako součást smlouvy zapsané v rychtářské knize Jana Hefftera o "odkladu hlavy" v souvislosti s vraždou.

Škola v Příkazích, kde stávala kaplička, kam se stěhoval smírčí kříž z Olomouce|foto: Miroslav Kobza

Smlouva byla uzavřena v březnu roku 1529 a píše se v ní mimo jiné: „Nejprve Pavel Liškú (viník) a Toman, syn jeho, povinni budú dáti a platiti dvě neděle po tej smlúvě sirotkům zabitého 20 hřiven a pokoru činiti mají vedle uznání dobrých lidí a kříž kamenný mají dáti dělati a 30 mší dáti slúžiti a potom na masopust příští sirotkům dáti jeden postav sukna a kámen vosku a na ten čas mají se oba z té dědiny vystěhovati a okolo štyry mílích tu nebývati.“

Díky tomu tedy můžeme kříž i po letech zařadit ke konkrétní události z roku 1529. Je tak bezesporu nejstarší památkou obce.