Šolcův statek v Sobotce je zvenku typická roubenka. Uvnitř skrývá trojgalerii
Šolcův statek v Sobotce na Jičínsku je vzácně zachovalá venkovská usedlost z roku 1811. Stojí v proluce Šolcovy uličky poblíž soboteckého náměstí a kromě lidové architektury nabízí příchozím k prohlídce tři galerie. Jednu v největší sednici, tzv. Galerii Karla Samšiňáka, další v bývalé maštali, kde je Lapidárium, a třetí přímo pod širým nebem na zahradě.
Na statku žil kdysi rolnický rod Šolců, narodil se tam básník Jaroslav Šolc a také přírodovědec a velký znalec umění Karel Samšiňák. Roubené stavení sloužilo jako zemědělská usedlost, bylo ale také skladištěm pro soboteckou výrobnu kartáčů, fotoateliérem nebo skautskou klubovnou. Dnes je v něm galerie výtvarného umění a lapidárium.
Roubený statek s pavlačí postavil v roce 1811 rolník Josef Šolc na předměstí Sobotky. Vyrostla typická roubenka „českorajského“ typu, která se v takřka nezměněném stavu dochovala do dnešní doby. Počin připomíná i původní záklopové prkno, které bylo roku 2011 sejmuto z jižního štítu stavby, zrestaurováno, uloženo do galerie statku a ve štítu nahrazeno kopií.
Josef Šolc položil se svým synem základy rozlehlého hospodářství. Ke statku patřilo několik zemědělských stavení, mimo jiné doposud zachovaná maštal, ve které je nyní lapidárium. Záhy přibyla další obytná budova, sousední kamenný dům, kde Karel Václav Rais během svých prázdninových pobytů napsal knihy Pantáta Bezoušek a Zapadlí vlastenci. V roce 1838 se v roubence narodil autor básnické sbírky Prvosenky Václav Šolc.
Dobrý duchem statku byl Karel Samšiňák
Ve 30. letech 20. století přešel statek po vystřídání několika majitelů do rukou rodiny Samšiňáků, kterým ho záhy sebrali komunisté. Do jejich vlastnictví se díky úsilí renesanční osobnosti, parazitologa a velkého znalce umění RNDr. Karla Samšiňáka vrátila až po restituci v 90. letech minulého století. Bydlet tam mu ale bylo dovoleno už v letech 70.
Během 30 let dokázal ze statku vytvořit proslulou galerii, ve které kromě našich význačných umělců vystavovali i hosté z ciziny. V roce 2005 předal Karel Samšiňák statek synovi Janovi. Ten se s vervou pustil do náročné rekonstrukce zchátralého stavení se záměrem zachovat roubenku pro kulturní setkávání.
Když v roce 2009 skončily všechny záchranné práce, otevřel Jan Samšiňák statek veřejnosti a společně s návštěvníky pokřtil galerii po svém otci, zakladateli kulturního dění na „Šolcárně“. Na přání zemřelého otce zpřístupnil v bývalé maštali lapidárium. Třetí výstavní prostor se sochami pod širým nebem postupně vzniká v půvabné zahradě Šolcova statku.
„Každoročně v sezóně nabízíme nejméně čtyři výstavy, tři v roubence a jednu v lapidáriu. Kromě expozic pořádáme besedy se zajímavými lidmi a koncerty,“ zve současný majitel Šolcova statku a hospodář Jan Samšiňák.
K Šolcovu statku vás ze soboteckého náměstí, kde je stanice autobusů a parkoviště, spolehlivě navedou hnědé turistické ukazatele. Otevřeno je od 1. května do 31. října denně od 9 do 11 a od 13 do 17 hodin. Statek vám na požádání zpřístupní Bázlerovi ze sousedního domu, stačí zazvonit u jejich dveří. Vstupné je dobrovolné.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ukrajinští dobrovolníci zachraňují lidi z Vuhledaru. Mnozí zůstávají kvůli svým domácím mazlíčkům
-
‚Němci nás ignorují a zneužili svůj zákon.‘ U hranic mají vyrůst větrné elektrárny, místním se ale nelíbí
-
‚Kdo se neevakuuje, ten zemře.‘ Florida se chystá na hurikán Milton, udeřit má v noci na čtvrtek
-
Baker, Hassabis a Jumper. Trojice vědců získala Nobelovu cenu za chemii díky výzkumu proteinů