Součástí zámeckého areálu v Lipníku nad Bečvou je i unikátní střešní zahrada
Bratrská ulice v Lipníku nad Bečvou je ulicí dvou tváří. Na jedné straně panelové sídliště, na té druhé kráčely dějiny města. Býval zde bratrský sbor a později piaristická kolej. Nachází se zde také někdejší klášterní kostel sv. Františka a v neposlední řadě i zámek s pozoruhodným parkem, nádvořím a hlavně střešní zahradou, která je lipenským unikátem.
Myšlenkou vybudování nového správního centra panství v Lipníku nad Bečvou se zabýval již Hynek st. Bruntálský z Vrbna sídlící do té doby na Helfštýně. Středověký hrad totiž nevyhovoval potřebám správy panství, a tak Hynek v roce 1596 odkoupil několik předměstských gruntů v těsném sousedství Bratrského sboru. Protože však záhy zemřel, převzal starost o výstavbu zámku jeho syn Jiří, který ji dokončil v roce 1609.
Zámek nese viditelné stopy práce italských mistrů, ale Bruntálští si ji moc neužili. Po Bílé Hoře byl Jiří Bruntálský zatčen a zemřel ve vězení. Majetek byl zkonfiskován a jeho novým držitelem se stal kardinál František z Ditrichštejna. Jeho rod vlastnil zámek až do roku 1858.
Raritou zámeckého parku je strom zvaný Opičák
A právě za Ditrichštejnů byly položeny základy dnešního zámeckého parku. Původně byl tento prostor od poloviny 17. století využíván jako zahrada s ovocnými stromy. Později byl park postupně přeměněn podle francouzských vzorů. V roce 1880 byl park zvětšen a převeden do anglického stylu, který v něm byl zachován dodnes.
Zajímavé je, že některé zdejší stromy pocházejí ještě z doby, kdy byl park založen. Asi největší místní atrakcí je strom jménem Opičák. Jde o mohutný exemplář převislé formy buku lesního, jehož větve časem zakořenily a vznikl tak spletitý labyrint větví a oddenků, která vyhledávají zejména děti.
V těsné blízkosti tohoto unikátního stromu se pak nachází pozoruhodná kombinace architektonické památky a zahrady. Jedná se o střešní zahradu, jejíž kořeny sahají až do doby přestavby zámku v 19. století.
Podle projektu stavitele Josefa Zürka a zahradníka Ferdinanda Wenzela vznikla i technicky zajímavá a dodnes originální úprava terasy na střeše bývalých stájí západního dvorního křídla. Zahrada byla propojena můstkem s někdejším salónkem v jihozápadním křídle zámku.
Původní zahrada měla velké problémy s prosakováním vody, a tak byla v letech 1910 až 1911 přestavěna. Unikátní technické řešení vydrželo až do současnosti. Město zahradu v roce 2006 kompletně zrekonstruovalo a dnes je každý rok od dubna do října přístupná veřejnosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Protestující: Gruzínská policie má taktiku na každý den. Někdy mlátí novináře, jindy nás nahání v ulicích
-
Politolog Just: Za plentou rozhoduje peněženka, ne hodnoty. ANO chce vládnout bez koaličního partnera
-
S ruským pasem na Ukrajinu. Cesta za manželem je trnitá, popisuje žena z Kyjeva
-
Prezidentský pardon pro syna: Biden ho dostatečně nevysvětlil, Trump toho využije, míní amerikanista