Správné hnojení plodin, které mají různé nároky na výživu
Spousta zahrádkářů si myslí, že čím víc pohnojí celou zahradu, tím lépe udělali, ale pro zeleninu to nemusí být pravda. Odvíjí se to od toho, kdy jste naposledy hnojili organickým hnojem, tedy kompostem, chlévským hnojem.
Zelenina první trati je ta, která se vysazuje první rok po pohnojení. Ideální doba pro zarytí hnoje do země je podzim. Na jaře pak vysadíte rotliny první trati, což jsou například košťálové zeleniny, vyjma raných kedluben, které rády praskají, pokud jsou přehnojené. Dále jsou to rajčata, papriky, okurky a z kořenové zeleniny celer. Celer je ale výjimka, která organické hnojení snáší dobře. Ostatní kořenová zelenina už nikoli. Proto byste si měli udělat rozvahu na jeden až tři roky, jak na zahrádce hnojit a jak střídat jednotlivé plodiny.
Dobré je si zahrádku rozdělit na tři díly a podle toho, který díl jako pohnojíme, tak tam sázet vhodnou zeleninu první. „Určitě nedoporučuji pohnojit celou zahradu najednou,“ říká odborník Libor Kunte.
Rostliny druhé trati jsou obecně kořenové a cibulové zeleniny. Rostliny třetí trati jsou luskové zeleniny, a ty nepotřebují hnojení v podstatě vůbec, protože mají symbiózu s hlízkovými bakteriemi a oni si umí nabrat dusík, který k růstu potřebují, od nich.
Je tedy i výhodné, když je jeden rok na jednom místě lusková zelenina, tak na tom samém místě zasadit další rok něco jiného. Když se to nedělá, klesá úrodnost půdy a naopak se sem natahují škůdci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.