Šrámkovo muzeum v Sobotce ukrývá životní příběh básníka Fráni a jeho Milky

V Sobotce kromě Šrámkova muzea, které založila spisovatelova životní družka Milka Hrdličková, každoročně pořádají festival českého jazyka, řeči a literatury Šrámkova Sobotka.

Dům čp. 3 na náměstí Míru nese jméno slavného soboteckého rodáka - Šrámkův dům, i když se v něm umělec nenarodil. V přízemí sídlí Městské kulturní středisko a informační centrum a v patře je expozice věnovaná Fráňu Šrámkovi, ale i Milce Hrdličkové, zakladatelce muzea.

Koncem 19. století patřil dům Šrámkovu strýci Josefu Píckovi a jeho ženě Gabriele. Fráňa do něj jako malý chlapec rád chodíval, dostal vždy od strýce nějakou dobrotu a prý tam bývalo veselo. Majitelé domu se pak střídali, v roce 1911 si tam svůj kupecký krám otevřel František Švoba, který později prodával sobotecké pohlednice.

Na začátku 20. století dostal dům lidovou secesní podobu se dvěma slunci ve štítě. Dědicové Františka Švoby nemovitost v roce 1957 prodali Miloslavě Hrdličkové – Šrámkové a ona v něm s pomocí přátel zřídila muzeum, archiv a Síň poezie. Kdyby to tehdy bylo možné, dala by přednost sousednímu domu čp. 4, který je Šrámkovým rodným domem, jak dnes napovídá básníkova busta na jeho fasádě od sochařky Karly Vobišové-Žákové.

Paní Milka zemřela v roce 1958 a v závěti věnovala všechen movitý a nemovitý majetek včetně autorských práv Sobotce. Šrámkův dům se začal opravovat a v roce 1961 se zpřístupnil veřejnosti. Po celé roky se o něj starali manželé Václav a Marie Hejnovi, kteří prováděli návštěvníky a udržovali, co bylo třeba. Po smrti Václava Hejna zajišťovala chod muzea, archivu a Síně poezie profesorka Hejnová. Na ni navázali další místní nadšenci. Šrámkův dům se stal centrem kulturně–společenského života, s dveřmi otevřenými badatelům.

Milce Hrdličkové se na sklonku života podařilo prosadit vznik spisovatelova muzea v Sobotce a přestěhovat do něj inventář pražského smíchovského bytu. Dnes se proto můžeme zastavit ve Šrámkově pracovně, která je zároveň knihovnou s bohatou francouzskou, ruskou a jinou slovanskou literaturou. Na úhledně uspořádaném psacím stole je kromě desek, pera, kalamáře a slovníků i váza s kyticí květů, které Šrámek miloval: s chrpami, vlčími máky a kopretinami.

Šrámkův dům s muzeem (vlevo), Rodný dům Fr. Šrámka s bustou na fasádě (uprostřed) a stará radnice, kde je divadelní sál|foto: Vladislava Wildová

V sousedním obývacím pokoji Šrámkových stojí stolek s výtisky Ottova slovníku naučného nebo kolečková židle, kterou po svém přestěhování kvůli špatnému zdravotnímu stavu využívala paní Milka. V šatní skříni se kromě dobové dámské garderoby ukrývají i špacírky, hůlky, které si Fráňa a Milka brávali na časté procházky. Ve skříni najdete zubem času poznamenaný básníkův klobouk a slamák jeho partnerky.

Multimediální výstava aneb Šrámek anarchista

Po revitalizaci muzea byla ve Šrámkově domě v roce 2011 zpřístupněna multimediální moderní výstava o životě a díle spisovatele, básníka a dramatika Fráni Šrámka. Vznikla podle magisterské diplomové práce Niny Seyčkové na Filosofické fakultě UK, na oboru Studia nových médií. Autorkou životopisné komiksové instalace a ostatních kreseb je komiksová kreslířka Toy Box. Kromě komiksu návštěvníci uvidí údajně jediný dokumentární film bratrů Boudyšových (z roku 1937), ve kterém se Fráňa Šrámek objevil.

Obývací pokoj Šrámkových v prvním patře domu U dvou sluncí (Šámkův dům)|foto: Vladislava Wildová

Autorky výstavy, která je určena hlavně mladé generaci, do ní soustředily také 3D exponáty a tvůrčí úkoly. „V dohledné době čeká tuto část expozice obměna, pojetí bude přehlednější a umírněnější, aby tu Šrámek nevyčníval jako anarchista, ale návštěvníci ho poznali komplexněji. Výtvarné práce komiksové kreslířky jsou opravdu zdařilé, proto zřejmě v muzeu zůstanou,“ přibližuje záměr městského kulturního střediska průvodkyně Olga Bičišťová.