Stavba plná záhad. Kostel ve Starém Svojanově je plný fresek a tajemné výzdoby

Kostel svatého Mikuláše stojí v místní části Starý Svojanov. První, co návštěvníky upoutá, jsou malby na stěnách, které pocházejí pravděpodobně z doby vlády Karla IV. Je to taková malovaná bible. I když hodně nezvyklá. Třeba kvůli výjevům Slunce a Měsíce, které zobrazují mužský a ženský princip. Ženský princip byl totiž později v křesťanství, s výjimkou světic, spíše popírán. Zvláštní je také takzvaná donátorská scéna, zobrazující členy rodiny, jež malbu zaplatila.

Nejstarší a nejvzácnější výzdoba je ovšem ta kamenická. Obsahuje plno prvků, nad kterými si i odborníci lámou hlavu. Jedinečné jsou třeba dochované reliéfní konsekrační kříže, tedy znamení posvěcení kostela.

Vznikly při vysvěcení kostela tak, jak bylo ve středověku zvykem. Biskup se dotkl posvátným olejem při prvním vysvěcení kostela dvanácti míst na stěnách a pěti na oltáři. Tato místa byla pak označena právě vytesaným křížem. Ve svojanovském kostele se jich dochovalo jedenáct, A jeden z nich dokonce zobrazuje ležící postavu Adama, kterému z úst vyrůstá ukřižovaný Ježíš.

Vstup ke kostelu svatého Mikuláše|foto: Ilona Kopecká

Nelidská tvář

Na klenbě presbytáře je zachované výrazné žebroví, což bylo také znakem spojení s královským hradem. Na jeho koncích byly umístěny hlavy vytesané z kamene. Z původních čtyř se ale dochovaly pouze tři. Tu jednu údajně při opravách kostela v roce 1810 jeden z kameníků odtesal, protože se jí bál. Vypadala prý jako ďábel.

Podivných jich bylo ale víc. Další dvě vypadají sice lidsky, ale ta třetí je zvláštní. Nepodobá se ničemu, tedy spíše nikomu, koho známe. Vypadá jako skřet, což by asi řekl člověk v dávných dobách. Dnes nás při pohledu na ní ale spíš napadne, že takhle nějak si představujeme člověka z jiné planety. Kdo tedy ví, jak to při stavbě kostela ve 13. století vypadalo a kdo všechno ho tehdy navštívil?