Štěpánovské železárny přinesly obci kostel, špitál i nejvyšší místní kopec
Přímo u nádraží ve Štěpánově u Olomouce se nachází rozsáhlý průmyslový areál. V současné době patří armádě, znalci by ale v jeho budovách našli stopy průmyslové architektury 19. století. Jde totiž o někdejší železárny, které úzce souvisí s podnikáním známé rodiny Kleinů, a které významně proměnily původně zemědělskou obec.
Rodina Kleinů se výrazně podílela na rozvoji železářství i na silničních a železničních stavbách v celé monarchii. Přestože výrobní základnou rodu byly železárny v dnešní Loučné nad Desnou a v Sobotíně pod Jeseníky, snažili se dostat co nejblíže k budované železnici Praha – Olomouc. Koupili tedy tři statky ve Štěpánově a už roku 1844 začali stavět.
Důvodem pro volbu Štěpánova však nebyla jen blízkost nově budované trati, ale také nedaleké železnorudné doly u Šternberka. A v neposlední řadě i dostatek tvrdého dřeva na vytápění pecí, které rostlo v lesích Litovelského Pomoraví.
Františkova huť dostala své jméno po zakladateli železáren Franzovi Kleinovi. V roce 1849
byla firma uvedena do provozu. Štěpánovská železárna zpracovávala železo až do roku 1913. Poté se výroba přesměrovala spíše na strojírenství. Firma zanikla ve třicátých letech a od té doby slouží její prostory armádě.
Majitelé železáren postavili kostel a platili i kněze
Za dobu existence železáren vybudovali jejich majitelé mnoho zajímavých staveb přímo v továrně i kolem ní. V samotném areálu jsou to hlavně dochované historické haly a budova ředitelství.
Mimo areál pak stojí novogotický kostel sv. Barbory, který sloužil německy mluvícím zaměstnancům železáren. Byl vybudován přímo za peníze majitelů firmy v letech 1872 až 1875. Jeho novogotickou podobu mu dal významný vídeňský architekt Fridrich von Schmidt, který je mimochodem autorem mnoha pozoruhodných staveb nejen v Rakousku, ale například i schwarzenberské hrobky v Třeboni nebo úprav hradu Karlštejna v 19. století.
Železárny platily dokonce i kněze, který v nich sloužil bohoslužby. Na konci druhé světové války poškodilo kostel dělostřelectvo, ale ještě došlo k opravě. V roce 1946 byl ale odsvěcen a sloužil až do devadesátých let minulého století jako sklad. Dnes se v něm konají koncerty a další kulturní akce.
Kromě kostela vznikla v okolí železáren i celá nová čtvrť s dělnickými domky, které se zčásti dochovaly do současnosti. Ulice Hybešova a Štěpána Krejčího nabízí pozoruhodně zachovalou část této výstavby, která má dokonce statut Národní kulturní památky.
Pozoruhodné jsou i další stavby, které tehdejší majitelé železáren budovali jako sociální zázemí svých zaměstnanců. Zmiňme například někdejší špitál, který dnes slouží jako mateřská škola.
Kromě toho změnily zdejší železárny i podobu samotné krajiny. Zůstala po nich obrovská halda strusky, která je dodnes nejvyšším bodem obce a jednou z nejvyšších „hor“ v nivě řeky Moravy vůbec.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Pětina meteorologických stanic v Česku naměřila v sobotu teplotní rekord. Na Šumavě bylo 17,8 stupně
-
Armáda chce využít know-how zkušených vojáků. Pokračovat ve službě by mohli i v důchodovém věku
-
Zdražujete? Nenakupujeme. Obchodníci v Chorvatsku přišli kvůli bojkotu asi o polovinu tržeb
-
‚Noční čistka‘ v Bílém domě: Trump propustil několik generálních inspektorů dohlížejících na kroky vlády