Stezka nedaleko Pardubic vás provede kolem bývalých Raškovických lomů

V Raškovicích nedaleko Choltic se svého času vyráběly nejlepší mlýnské kameny v Čechách. V místních lomech se až do poloviny 18. století těžil křemenec a z něj se vykružovaly takzvané žernovy – kruhové drtiče obilí s čtvercovým otvorem uprostřed.

Opracování křemence prostými nástroji dostupnými v té době nebylo nikterak snadné. Žernovy musely být vyrobeny velmi přesně, především jejich třecí plochy, aby byl mlecí účinek co největší. Mlýnské kameny bývaly dva, pevné spodní části se říkalo spodek a vrchní pohyblivé běhoun.

Čím byl tvrdší mlýnský kámen, tím byl kvalitnější. Proto byly žernovy z Raškovic tolik žádané. Křemenec, který vznikl v období prvohor, je vlastně pískovec, jehož póry mezi zrníčky písku druhotně vyplnil křemen a zpevnil horninu do kompaktního kamene.

Největší rozmach v těžbě a zpracování křemence se v Raškovicích odehrál kolem poloviny 17. století. Poté došlo k poklesu poptávky po místních žernovech a lomy začaly pozvolna pustnout. Mnohé byly zatopeny podzemní vodou a staly se z nich lesní tůně. Dodnes jsou k vidění v okolí Raškovic.

Většina lomů v okolí Raškovic je zaplavená|foto: Šárka Kuchtová

Většina lomů má dodnes i své jméno: Bezedná jáma, Ovčí jáma, Breberka nebo Návesní skála. A často mají svůj tajemný příběh. Naučná stezka Raškovickými lomy ukazuje návštěvníkům na dvoukilometrovém okruhu šest míst a vypráví nejednu strašidelnou pověst.

Kde se vzal název Bezedná jáma

Pověst o Bezedné jámě musela vzniknout v době, kdy byly už lomy zatopené a obyvatelstvo strádalo pod tíhou roboty. Tehdy kolem lomu nad vesnicí vedla cesta z Chrudimi do Choltic. Po ní se z obhlídky panství jednoho dne vracel místní správce, zlý, poddanými nenáviděný úředník.

Rozhledna Barborka dostala jméno po patronce horníků|foto: Šárka Kuchtová

Když tu se strhla bouře. Správce odmítl nuzné přístřeší ve vesnici a v dešti poručil pokračovat v cestě. Když projížděl nad zatopeným lomem, udeřil silný blesk a hrom, koně se splašili a zřítili se i s kočárem do lomu. Kočí včas seskočil, ale nad kočárem se hladina zavřela. Vesničané přinesli tyče a háky, ale nic se jim vylovit nepodařilo. Jakoby jáma ani neměla dno. Na Velký pátek je prý pod hladinou možné spatřit oje kočáru.

Šesté zastavení naučné stezky u Vysoké skály je nejvýše položeným místem v okolí, dříve zde stála besídka. Sem jezdila na vyjížďky zámecká společnost z nedalekých Choltic. V současnosti je vrch obrostlý lesním porostem, a tak při hledání vhodného místa pro stavbu rozhledny padla volba na sice nižší, ale otevřený a lépe dostupný sousední vrch.

V roce 2004 vyrostla dřevěná rozhledna, která trpěla náročnými povětrnostními podmínkami a dřevokazným hmyzem. Po devíti letech ji proto nahradila železná kolegyně. Nese jméno Barborka, po patronce horníků, aby návštěvníkům připomínala tvrdou práci raškovických kameníků.