Štola Kryštof v Krušných horách vás zavede do největšího dolu na cín u nás

Cínová horečka zasáhla Krušnohoří v 16. století. V dole Mauritius se těžila cínonosná ruda až do 18. století. Dnes je možné do zpřístupněné štoly nahlédnout, ovšem patřičně vybaveni holínkami, pláštěm, helmou a čelovkou. A samozřejmě s průvodcem.

Už při vstupu do dřevěného domku, ze kterého se sestupuje na úroveň štoly Kryštof, na návštěvníka dýchne zima. Teplota v dole je stále kolem sedmi stupňů. V letních měsících je to vítané osvěžení. Do štoly Kryštof se schází po moderním ocelovém schodišti. Pak už ale začíná zážitek, který rozhodně není pro lidi trpící klaustrofobií.

V hloubce 13 metrů pod zemí se postupuje pomalu úzkou chodbou desítky metrů vpřed a pokračuje se tak stále níž hlouběji pod zem. Cestou je možné si prohlédnout ručně otesané stěny. Vrypy po dlátkách zvané křesanice jsou jednou z nejhodnotnějších součástí důlního díla. Právě díky nim je důl Mauritius Národní kulturní památkou.

Těžká práce, tma a zima
Křesanice jsou na stěnách přibližně 500 let a jsou dokladem neskutečně těžké práce středověkých horníků. Žádné funkční prádlo nebo moderní elektrické světlo jako dnes. Jen lojová louč, plátěné oblečení zateplené slámou a sekáček a mozoly. S pomocí sekáčku vytesal horník za den do tvrdé žuly jen pár centimetrů.

Občas se i leknete figurín středověkých horníků|foto: Pavel Halla

Úzkou chodbou dál se pak jde pod zazděným světlíkem, pod kterým se prosakující vodou nechávají pokapat návštěvnice ženského pohlaví. Voda prý totiž omlazuje a zkrášluje. Po pár dalších metrech se nachází místo, odkud se cínonosná ruda těžila.

Pohled na ohromný, ručně vytesaný prostor bere dech. Návštěvník se ocitne ve velikánském dómu, do kterého by se vešel i menší kostelík. Ve středověku zde podle původkyně Gity Kovaříkové vytěžili horníci neuvěřitelných 120 tun čistého cínu.

Prohlídková štola Kryštof je od 1. května do 30. září otevřená denně od 9:30 do 18:00 hodin. Mimo toto období je štola z důvodu ochrany přírody uzavřena. Přes zimu se totiž stává zimovištěm netopýrů.