Strahovský stadion patří mezi největší na světě. Kapacitu měl 133 tisíc diváků

14. únor 2018
Česko – země neznámá

Strahov leží na Petřínském vrchu, kde stojí starobylý klášter, studentské koleje a několik sportovišť. Strahovský stadion přitom patří mezi největší sportovní svatostánky na světě. Vejde se na něj 9 fotbalových hřišť a v roce 2003 byl zapsán do seznamu kulturních památek.

Strahov se na starších mapách označuje výstižným názvem Na skalách, jelikož zde asi od 9. do 19. století bývaly pískovcové a opukové lomy. Z místní opuky ostatně vyrostla velká část románské a gotické Prahy. Po skončení těžby ale místo zpustlo a stalo se útočištěm lidí bez domova. Bývalo tu popraviště, nedaleko rasovna. A před první světovou válkou na Petřínském vrchu vyrostlo vojenské cvičiště. Na vojáky si pak rádi hrávali kluci z blízkého okolí.

V roce 1926 byl podle návrhu architekta Ludvíka Čížka na Strahově dobudován stadion pro VIII. Všesokolský slet. S hliněným podkladem, písčitým cvičištěm a dřevěnými tribunami, které podpírala konstrukce z oceli a železobetonu. Střední část sletiště počítala s 14 400 sokoly. Stadion měl kapacitu 133 tisíc diváků, ale 6. července 1926 se jich tam údajně vměstnalo 160 tisíc.

Na počátku 30. let se velký stadion přestavěl podle projektu architekta Aloise Dryáka. Už z nové prezidentské lože sledoval IX. Všesokolský slet v roce 1932 T. G. Masaryk, na jehož počest byl stadion pojmenován. Ve stejném roce architekti Balcárek a Kopp stavěli sousední stadiony, atletický a armádní. Do roku 1938, do doby konání posledního předválečného sletu, jubilejního X., se dokončila západní tribuna a dvě šestipatrové věže. Slet byl protifašistickým a zaznamenal největší návštěvnost, následující poválečný, v roce 1948, zase protikomunistickým.

V roce 1961 se rekonstrukce dočkala východní tribuna, tehdy již spartakiádního stadionu, v takzvaném bruselském stylu. A vzniklo 11 pavilonů vysokoškolských kolejí. Dostavba stadionu probíhala až do roku 1980, kdy se stal ústředním sportovištěm ČSTV.

Od Všesokolského sletu po vojenskou přehlídku

Kromě Všesokolských sletů se na stadionu konalo veřejné vystoupení členů katolické jednoty Orlové, na okolní komunikaci se zase pořádaly motocyklové a automobilové závody. Za války, v roce 1939, tu proběhla velká vojenská přehlídka u příležitosti padesátin Adolfa Hitlera.

IX. všesokolský slet 1932. Cvičení žen. Pohled zblízka na řady cvičenek. fotograf Dítě, MMP

Ve druhé polovině 20. století Strahov hostil celostátní a později Československé spartakiády (celostátní 1955 – u příležitosti 10. výročí ukončení války, 1960, 1965 a Československá 1975, 1980, 1985). V roce 1970 Spartakiáda neproběhla kvůli vpádu sovětských vojsk v roce 1968. Poslední se uskutečnila roku 1985, následně se konaly jen takzvané tělovýchovné slavnosti na malém stadionu. Obnovený XII. Všesokolský slet se za účasti prezidenta Havla odehrál v roce 1994 opět na velkém stadionu.

V 90. letech a také na začátku nového tisíciletí se na Strahově pořádaly koncerty slavných kapel (např. Rolling Stones v roce 1990 navštívilo asi 110 tisíc lidí) nebo bratrů Nedvědů (prý 60 tisíc diváků). Strahovský stadion v současnosti využívá AC Sparta Praha, je tu sedm fotbalových hřišť normálních rozměrů, jedno disponuje umělým trávníkem. A najdete tu také jedno hřiště na minifotbal, také s umělým povrchem.

Vedle stadionu stojí monumentální výdechové věže Strahovského tunelu. Vznikly podle návrhu architekta Jiřího Trnky, syna slavného otce stejného jména, malíře a kreslíře. Sportovce sem kdysi vozily trolejbusy. Poslední trolejbus v pražské MHD vyjel právě na Strahov 15. října 1972.

Spustit audio