Středa: Největší láska mého života

Nikdy nevíte, kdy přijde a kde se objeví. O největší lásce svého života nám napsala do Noční linky paní Vlaďka z Prahy, která po desetiletém vztahu vzpomíná, jak to tenkrát bylo…

Pořád tvrdím, že je to téměř nemožné, ale vzhledem ke svému vlastnímu příběhu musím slovo "téměř" podtrhnout. Protože já poznala svého současného přítele na operačním sále. A to jsem si vždycky říkala, jaká jsem profesionálka, a taky že co je v domě, není pro mě. Nebylo mi to nic platné. Když ho přivezli na sál, kde jsem měla směnu jako instrumentářka, byl po bouračce a pod sedativy, připravený ke komplikované operaci nohy. On mě nevnímal, ale já si všem svým předsevzetím navzdory všimla, jak je krásný, jaké má prohnuté dlouhatánské řasy a jak se mu rýsují svaly na pažích. Když ho po několika hodinách zákroku kolegyně budila, podíval se jí přes rameno přímo na mě. A já věděla, že se za ním zastavím na pokoji, i kdyby to měl být největší trapas mého života. Tehdy mi řekl, že na mě čeká a že si v první chvíli myslel, že jsem anděl. Tak to je on, Petr, největší láska mého života. Je ke mně stále pozorný a umí mě překvapit.