Středeční Noční linka: Co pro vás znamenají Velikonoce?
Jak jste je prožívali v dětství a jak dnes? Vnímáte je jako svátky jara? Nebo jsou pro vás největším křesťanským svátkem? Jak jste byli zvyklí trávit, či slavit Velikonoce před koronavirem? A jak je prožijete letos? Budete další omezení možnosti širších kontaktů vnímat jako újmu, nebo naopak jako vítanou možnost být více v kontaktu sám se sebou a třeba se ponořit do tajemství Velikonoc?
Prožíváme tzv. Pašijový týden, neboli také Svatý týden. Před námi jsou Velikonoce. Jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem. Pro většinu křesťanů ve světě, ať už jde o katolíky, nebo protestanty je tento svátek především o zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Věřící si v kostelech připomínají jeho utrpení, sebeobětování a vzkříšení. Židé v tomto období oslavují významný svátek Pesach, který je pohyblivý, a právě kvůli němu se mění i výpočet data Velikonoc, neboť Ježíš při poslední večeři se svými učedníky vlastně tento židovský svátek slavil. Na tomto základě se pak stanovuje Ježíšovo ukřižování a zmrtvýchvstání, které je hlavní myšlenkou oslavy celých Velikonoc. Vedle toho jsou Velikonoce také obdobím lidových tradic spojených s vítáním jara, které s náboženským svátkem souvisejí jen volně. Na světě je řada zemí, kultur a společenství, které mají vlastní, a často i ojedinělé způsoby slavení velikonočních svátků. Někde se jedí čokoládoví zajíčci, „šlehají se a polévají“ ženy, jinde se hledají schovaná velikonoční vajíčka či se pouštějí draci. Velikonoce se totiž vždy prolínaly s původními oslavami jara pohanských národů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
