Středověk mezi paneláky. Na pražském Jižním Městě se ukrývá Chodovská tvrz

Při přestavbě v 17. století asi vznikl průchod do nádvoří, kterým se dnes vstupuje
Při přestavbě v 17. století asi vznikl průchod do nádvoří, kterým se dnes vstupuje
Chodovská tvrz je nejstarší stojící pamětihodnost pražského Jižního Města. Původně středověká vodní tvrz má kruhový půdorys, na severu přerušený nálevkovitě se rozevírajícím vstupem. Patrový objekt s arkádami na nádvorní straně je dnes kulturním centrem, obklopeným parky.

V místních mokřadech, v osadě Chodov, vyrostla tvrz s vodním příkopem pravděpodobně na konci 13. století. Ke vstupu s gotickým obloukem vedl přes příkop dřevěný můstek, částečně zvedací. Nad vchodem se tyčila štíhlá věž, ke které na vnitřní straně hradby přiléhala obytná budova na půdorysu dnešního sálu. Druhý objekt v místech dnešního otevřeného průchodu do nádvoří byl asi vyšší. U zdi stály dřevěné stavby. Na pozemcích osady Chodov vznikl hospodářský dvůr.

Ve 14. století náležel Chodov se dvorem a tvrzí k panství zderazského konventu křižovnického řádu Strážců Božího hrobu, jeruzalémských rytířů. Na počátku husitských válek majetek zabrala pražská obec. Následovali další a další majitelé, během válek dvůr i tvrz velmi utrpěly.

Voda z příkopu tekla do podzemí

Roku 1676 místo spolu se Šeberovem a Hrnčíři získal klášter benediktinů od svatého Mikuláše u Staroměstského náměstí. Benediktini dali tvrz přestavět do podoby jednopatrového barokního zámečku, jehož okna prolomila zdivo hradby. Patrně tehdy vznikl průchod do nádvoří, kterým se dnes vstupuje.

V roce 1801 získali kunratické panství včetně Chodova pražští měšťané a podnikatelé, povýšení do rytířského stavu, Korbové z Weidenheimu. Zámeček se v té době dočkal klasicistní přestavby, zbořena byla věž a vzniklo arkádové nádvoří.

Ve 20. století připadl velkostatek pražské obci a ta hospodářský dvůr pronajímala. „Zanikl v 70. letech při výstavbě komunikace vedoucí od Spořilova k dálnici D1,“ popisuje vedoucí Chodovské tvrze Jiří Sobek. Voda okolo tvrze byla částečně svedena do podzemí a částečně se ztratila při budování Jižního Města.

Chodovská tvrz

Chodbami chodí duch rytíře Vítka

Obytný objekt se v osmdesátých letech 20. století dočkal rekonstrukce. Od té doby tvrz slouží jako kulturní centrum. „Sál, ve kterém se nacházíme, je srdcem Chodovské tvrze. Využíváme ho ke koncertům vážně hudby, jazzu, bluesovým koncertům, ale i řadě akcí pro děti,“ říká Jiří Sobek. Taky se tu pravidelně oddává.

Ve dvou místních galeriích pravidelně pořádají výstavy. V současnosti jsou k vidění díla Emmy Srncové a Kamila Lhotáka. Protože dobré jídlo a pití může umocnit kulturní zážitek, na protilehlé straně budovy se brzy znovuotevře restaurace. V okolním parku je řada laviček a také dětské hřiště. V sousedství stojící sborový dům Jana Milíče z Kroměříže je moderní stavbou, vznikl před deseti lety.

V parku u tvrze objevíte dětské hřiště

K Chodovské tvrzi se pojí legenda o půlnočním rytíři Vítkovi, jednom z původních majitelů, křižovníků. Čímsi se provinil a odmítl se ze svých hříchů zpovídat. Po smrti tak jeho duše nenalezla klid a traduje se, že na chodbách v prvním patře bývají slyšet jeho kroky a cinkot jeho zbraně. „Rytíře Vítka jsem zatím neviděl, ani neslyšel. Mám pocit, že jediný, kdo tu po večerech straší, jsem já,“ směje se Jiří Sobek.