Stříbro, nebo slída? Geologové mají o blýskavých stěnách ve Světlé nad Sázavou jasno

21. říjen 2016
Ručně vrtané větrací otvory

Máte rádi tajemné procházky podzemními chodbami měst? Zajeďte si do Světlé nad Sázavou na Vysočině. Sice tam nenajdete svítící chodbu jako v Jihlavě, ani nesestoupíte tak hluboko jako v Kutné Hoře, ale i ve Světlé hloubili chodby středověcí horníci a stopy jejich práce jsou dodnes vidět. Podzemí bylo ještě před rokem 2000 veřejnosti nepřístupné.

Prohlídky světelského podzemí organizuje místní informační centrum. Odtud také skupiny s průvodcem vycházejí. Vstup do podzemí je z domu číslo 23 na náměstí Trčků z Lípy. Na chodbě domu visí tabule plné fotografií z historie města. Je na nich například starý dřevěný most vedoucí od zámku k náměstí.

„Původní vchod do podzemí byl na druhé straně kostela kousek od břehu Sázavy. Byl ale na soukromém pozemku. Nový vchod jsme zvolili i z bezpečnostních důvodů,“ vysvětluje pracovník městského informačního centra Michal Mašek.

Dodnes se přesně neví, k čemu světelské podzemí sloužilo. Odborníci se na základě nálezů domnívají, že tam mohli horníci hledat stříbro. Dalším možným využitím mohl být úkryt pro obyvatele města pro případ válek nebo jiných katastrof. Proti této variantě ale mluví fakt, že podzemí mělo jen jeden jediný východ. Jako nejvěrohodnější se tedy ukazuje využití jako sklad, sklepy pivovaru. Poukazuje na to i množství slepých chodeb.

Průzkum dělali ve světelském podzemí samozřejmě i geologové, kteří také vyvrátili možnost, že by tu někdy bylo stříbro. „Naše hornina se jmenuje biotitická pararula a je s příměsí slídy. Takže to, co se na stěnách leskne, je slída,“ vysvětluje Michal Mašek.

V jednom místě podzemí najdete průhled malým okénkem směrem k zámku

Podzemí ukrývá navíc starou studnu. Zajímavé je, že je otevřená nejen z podzemní chodby, ale i šest metrů nad ní, z povrchu země. Má to jednoduché vysvětlení. Studna je starší než podzemí a horníci se do ní probourali omylem. V chodbách jsou položené části starého středověkého dřevěného vodovodního potrubí a na zemi z udusané hlíny jsou zřetelné odvodňovací žlábky.

Průvodce rád upozorňuje na tři zajímavé otvory ve stropu chodby. Jsou to původní větrací otvory, které horníci hloubili nastavovanými okovanými dřevěnými tyčemi. Jsou proto dost klikaté, ale skutečně vedou až na povrch. „Vyvrtání jedné díry trvalo měsíc,“ dodává Michal Mašek.

Prohlídka světelského podzemí s poutavým výkladem o práci středověkých horníků trvá necelou hodinu. V sezóně jsou prohlídky možné každý den mimo pondělí, mimo sezónu pak vždy v úterý ve třináct hodin. Není ale problém domluvit se s dostatečným předstihem i na jiném termínu. Více informací najdete na www.kyticesvetla.cz.