Studánka lásky u Konstantinových Lázní léčí srdce mnoha způsoby
Kdo se z téhle studánky napije, tomu láska navždy vydrží. To slibuje dávná legenda návštěvníkům studánky nedaleko Konstantinových Lázní v Plzeňském kraji. Dnes se studánce neřekne jinak než Studánka lásky. Není důvod legendám nevěřit. Nehledě na to, že sociologický průzkum v oblasti mezilidských vztahů po požití této vody dosud nikdo neprovedl.
Zdejší voda léčí srdce ale i jinak. Jedná se totiž o vodu minerální. Ta se v nedalekých Konstantinových Lázních užívá mimo jiné k léčbě kardiovaskulárních chorob. Jde o jediné lázně v Plzeňském kraji.
Studánka lásky je součástí pestré naučné stezky. Během sedm a půl kilometru dlouhé procházky se seznámíte se vším, co okolní příroda nabízí. Minerální pramen Studánky lásky vyvěrá v romantickém údolí potoka zvaného Hadovka. Kdysi se mu říkalo Bílý potok. A podle dávné pověry, když se ze studánky napijí dva milenci, jejich láska nikdy nevyhasne.
Okolní lesy jsou proslulé ohromným množstvím hub. Bohužel je tu také jeden z největších výskytů obávané muchomůrky zelené. Takže při houbaření pozor. Studánka lásky sice léčí srdce, na akutní otravu z hub vám ale nepomůže.
Kde se vzala minerálka?
Vznik minerálních pramenů ve zdejší oblasti patří k dozvukům dávné vulkanické činnosti. Část dešťové vody se dostane hluboko pod zem, kde ji prosytí plyny, hlavně oxid uhličitý. A ještě se přidají rozpustné soli sodíku, draslíku, hořčíku, vápníku a železa.
Pod tlakem zemských plynů se pak takto obohacená voda dostává zemským zlomem až nad povrch. A minerálka je na světě. Jak minerálka ze Studánky lásky chutná? To musíte zjistit sami. U studánky nechybí hrnečky, každý může ochutnat zdarma.
Kromě pramene v údolí Hadovky se další podobné vývěry minerálních vod nachází v korytě Čelivského potoka. Kromě bublání způsobeného vývěrem plynů poznáte taková místa i podle barvy. Jejich okolí je nápadně zbarvené do oranžova. Na svědomí to mají sloučeniny trojmocného železa a železité bakterie.
Naučná stezka je okružní a začíná i končí nedaleko železniční zastávky Konstantinovy Lázně. Vede nenáročným terénem po udržovaných trasách s turistickým značením. Na trase je celkem šest informačních tabulí s odpočinkovými místy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Pandemie hantaviru nehrozí, uklidňuje viroložka. Zajímá ji záhada pacienta 0
-
Magyar školí Slováky. Rychle si zavázal maďarskou menšinu a odmítá couvat z odporu vůči Benešovým dekretům
-
Ohrožuje chráněné živočichy, tvrdí ekologové o budování protipovodňové ochrany na Bečvě u Prosenic
-
Můžou za to komunisté. Strach z německého ohrožení v sobě má hlavně starší generace, přibližuje odborník









