Šumperské muzeum představuje kolovrátky vyrobené pod Jeseníky
Návštěvníci Galerie Václava Hollara v Šumperku se mohou až do 12. února pokochat pozoruhodnou výstavou zaměřenou jak na oko návštěvníka, tak i na jeho uši. Flašinety a hrací strojky rodiny Kolbů z Pekařova, která patřila k významným výrobcům, představuje expozice nazvaná „Jak se v Pekařově narodila hudba aneb Hrátky s hracími stroji“.
U zrodu kolovrátkářské a varhanářské tradice v malé vesničce Pekařov, která se nachází vysoko v jesenickém podhůří, stál Franz Kolb narozený v roce 1843. Zemědělec Kolb zažil dobu, kdy byl velmi oblíbenou zábavou a také mnohdy vedlejším zdrojem příjmů chov zpěvného ptactva. A právě to přivedlo mladého podnikavého muže na nápad sestrojit několik hracích strojků, který by mohly zpěv ptáků napodobit. Stalo se tak v roce 1864. Patrně se mu dařilo, neboť vzápětí opustily pekařovský statek první flašinety.
Franz Kolb byl patrně rovněž mužem s geniálním hudebním talentem. Zachovala se totiž zpráva, že jako náhodný host prý jednou v neděli dopoledne poslouchal koncert lázeňské hudby ve Velkých Losinách. Po příchodu domů pak všechny jednou slyšené pochody zabudoval do "programu" svých flašinetů. Vyráběl tyto stroje pro různé použití, jak pro panoptika, kolotoče, tak i pro potulné kolovrátkaře.
Firma vyrobila stovky kolovrátků a orchestrionů. Působila i po smrti svého zakladatele v roce 1922. Rodina naštěstí nikdy nepřestala zemědělsky hospodařit, a tak přežila i období spojené s hospodářskou krizí. Bohužel za II. světové války museli příslušníci rodu narukovat do německé armády, a to byl definitivní konec výroby flašinetů.
Výstavu „Jak se v Pekařově narodila hudba aneb Hrátky s hracími stroji“ připravilo šumperské Vlastivědné muzeum ve spolupráci s Občanským sdružením Obnova kulturního dědictví údolí Desné. Návštěvníci si mohou prohlédnout unikátní flašinety zapůjčené několika českými a moravskými muzei. A také si poslechnout jaká hudba bavila naše pradědečky. Výstava je otevřena do 12. února.
Zvětšit mapu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Sociolog: Krize bydlení se týká hypoték, nájmů i bezdomovců. I řešení je proto třeba hledat vícero
-
Na Masarykově okruhu v Brně zemřeli dva jezdci. Pořadatelé závod Alpe Adria Championship přerušili
-
Tisíce lidí si pochodem připomněly 31 let od genocidy ve Srebrenici. ‚Je to projev úcty,‘ přibližuje účastnice
-
Ve Varech bodovaly snímky Padlé ovoce a Milovník, ne bojovník. Juliette Binocheovou dojala cena k slzám