Svatá Hora v Příbrami je opředena zázraky Panny Marie

Rozsáhlý raně barokní komplex budov s mnoha věžemi vznikl na místě, které bylo doslova opředené zázraky připisovanými Panně Marii. Právě díky zázračným uzdravením navštívil Svatou Horu v roce 1634 i císař Ferdinand I. se svým synem a jeho následovník císař Ferdinand II. sem v roce 1646 zavítal dokonce dvakrát.

O rok později se rozhodl duchovní správou původní svatohorské kaple z 16. století pověřit jezuity z nedaleké Březnice. A právě jezuité se během dalších 10 let rozhodli na Svaté Hoře postavit rozsáhlý poutní areál, který by odpovídal vážnosti tohoto místa i množství přicházejících poutníků.

Pražská brána|foto: Jana Šustová

K návrhu byl přizván v té době slavný italský stavitel žijící toho času v Praze – Carlo Lurago, se kterým měli jezuité dobré zkušenosti například ze stavby březnického kostela sv. Františka Xaverského. Luragův projekt vycházel z italských předloh a přinesl do té doby v Čechách neznámé architektonické řešení – na vyvýšené terase navrhl centrální svatyni obklopenou osmi kaplemi a pod terasou ambit na obdélníkovém půdorysu s dalšími čtrnácti kaplemi.

Ještě v 17. století se svatohorský areál stal jedním z nejrozsáhlejších a nejvýznamnějších raně barokních objektů u nás. Kromě šlechty se na stavbě a výzdobě podílela i města (Praha, Plzeň, Mníšek a Březnice).

Stavba kostela a ochozu Svatohorského, 1659-1670. Lunetový obraz v ambitu Svaté Hory|foto: Jana Šustová

Do roku 1673 byla základní část stavby s téměř celou výzdobou hotova. Celý svatohorský komplex byl dokončován až na počátku 18. století. Svatá Hora vyšperkovaná uměleckými díly mnoha předních malířů, sochařů a štukatérů přitahovala poutníky z blízkého okolí, ale i ze vzdálených míst Čech a Moravy, z Bavor, Rakous i Uher.