Svaté bratrstvo konající skutky lásky

8. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Leo Pavlát, ředitel Židovského muzea v Praze

Podle židovského kalendáře začíná měsíc elul. Je to současně den, který se v Praze historicky připomíná jako památný den Chevry kadiša – židovského Svatého bratrstva.

Stanovy pražského „Svatého bratrstva konajícího skutky lásky“, jak zní úplný překlad názvu z hebrejštiny, jsou doloženy již z roku 1564, ale Chevra kadiša zde prokazatelně působila mnohem dřív. Elul se svými lítostnými modlitbami předchází měsíci tišri s jeho kajícným židovským Novým rokem a pokáním Dne smíření. Půst, který prvního dne měsíce elul členové Svatého bratrstva zachovávali, pak jen potvrzoval jejich závazek obzvláštní zbožnosti ve službě židovským souvěrcům.

V obecném povědomí je Svaté bratrstvo známo především jako pospolitost těch, kdo zajišťují pohřby podle židovských rituálních zvyklostí. Taková služba zesnulým byla a dodnes je považována za projev největšího milosrdenství, protože ten, kdo odešel z tohoto světa, se již nemůže ničím odvděčit.

Historicky však Svatá bratrstva, která působila především ve větších židovských obcích, vykonávala v samostatných spolcích i jiné dobročinné činnosti. Existoval tak Spolek kmotrů, který poskytoval chudým židovským ženám pomoc v době těhotenství a po porodu. Jeho členové však rovněž provázeli modlitbami osamělé zesnulé při jejich pohřbu. Jiný spolek svatého bratrstva ustavený k péči o chudé, vdovy a sirotky je podporoval potravinami nebo i penězi. Spolek zbožných žen jako další odnož Svatého bratrstva byl pověřen činnostmi, které muži nemohli pro ženy konat z etických důvodů. V tomto spolku se současně šily šaty pro potřebné a z jeho prostředků se zabezpečovalo i věno pro nemajetné dívky, aby se mohly vdát.  Důležité místo konečně patřilo i Spolku pro navštěvování nemocných, jehož členové k nim přicházeli pronášet modlitby za úlevu od bolesti a brzké uzdravení.

Členství ve Svatém bratrstvu, vážené a díky darům i zámožné organizaci, bylo vždy vyhrazeno jen těm, kdo požívali všeobecné úcty. Zájemce o členství musel být několik let čekatelem, a i když se již stal členem bratrstva, v Praze trvalo plných 15 let, než v něm zaujal místo v nejvyšší kategorii „starších“. Záležitosti bratrstev řídila představenstva bez nároku na odměnu, s přísnou kontrolou příjmu a užití finančních prostředků i nezfalšovatelnými volbami představitelů.

Je léto a při procházce Prahou je možno se o nejvýznamnějším Svatém bratrstvu u nás, bratrstvu pohřebním, dozvědět takříkajíc z první ruky. Židovské muzeum mu v někdejší Obřadní síni v pražském Josefově věnuje celou expozici s jedinečnými předměty a dokumenty. Dokládají úctu, jaké se Svaté bratrstvo těšilo, respekt k instituci, která i dnes již za jiných podmínek naplňuje při Židovské obci v Praze svou odvěkou službu.

autor: Leo Pavlát
Spustit audio