Svatebčané myrtu dobře znají, keřík ale může ozdobit i zahradu
Kdysi mívaly nevěsty myrtový věneček na hlavě, dnes už zbyly jen snítky na šatech svatebčanů a malé věnečky na autech. Myrta je ale pěkný dekorativní keříček i do bytu. A pokud jí dáme dostatek prostoru, ozdobí také zahradu. V domovině dorůstá do velikosti jednoho až tří metrů.
Stále zelený keřík s tuhými špičatými lístky, které jsou na lícové straně lesklé a na spodní straně matné, pochází ze Středomoří. Pro úspěšné pěstování je proto nutné přezimování v chladných prostorách, ideální teplota je kolem 10 stupňů. Myrta se úspěšnému pěstiteli odmění záplavou bělavých kvítků.
Pěstování
Myrta je v našich podmínkách klasická „kbelíkovka“, přenosná rostlina. Přes léto ji umístíme na nějaké slunné stanoviště, hlavně ne do průvanu. V září, dřív než přijdou mrazíky, přestěhujeme myrtu na zimoviště - ideální je například nevytápěná chodba.
Menší keříky se dobře pěstují ve špaletových oknech, kde teplota také příliš nestoupá. V zimě omezíme i zálivku. Pokud máte myrtu v příliš teplém prostředí, začíná se slabými větvičkami vytahovat za světlem.
Substrát může být obyčejný, rašelinový, lze ho trochu odlehčit přidáním perlitu, zálivka se hodí pravidelná a myrta uvítá i přihnojování. Stačí běžné hnojivo pro pokojové rostliny. Hnojení je důležité zejména pokud keřík stříháte, můžete ho i tvarovat. Potom ale také potřebuje dostatečný přísun živin, aby nahradil ztracenou hmotu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.