Svatováclavskou pouť poprvé celebroval pražský arcibiskup Graubner. Dotkl se úspor energií i války na Ukrajině

Pouť i letos zahájil vpředvečer mše svaté příjezd relikvie sv. Václava. Lebka národního patrona a světce, který byl ve Staré Boleslavi 28. září 935 zavražděn, dorazila z Prahy v doprovodu hradní stráže a představitelů katolické církve před baziliku Nanebevzetí Panny Marie.

Hlavní sobotní mši svatou letos celebroval arcibiskup pražský Jan Graubner, který vyzval veřejnost k toleranci v souvislosti se současnou energetickou krizí a válkou na Ukrajině, modlitbu k Palladiu Země České pronesl kardinál Dominik Duka.

"Máme mimořádnou svobodu i blahobyt tak vysoký jako dosud nikdy, v sousedství však zuří válka, která má ekonomický dopad i na nás a nahání nám strach," pronesl Graubner a připomněl, že ani v době svatého Václava nebylo snadné zajistit mír. 

"Se smutkem a zahanbením myslím na hlasy některých našich spoluobčanů, kteří se zlobí třeba na rozhodnutí šetřit v zimě teplem kvůli válce na Ukrajině a argumentují tím, že jde o snížení komfortu, na který mají právo," řekl. 

Teplý čaj pro poutníky

Mariánské náměstí a jeho širší okolí bylo uzavřeno pro dopravu. V davu byli skauti a sokolové, na pořádek dohlížely desítky policistů. Nedaleko náměstí u Domova sv. Václava nabízely poutníkům teplý čaj a malé občerstvení zaměstnankyně charity.

Poslední dva roky byla pouť v omezené podobě. Loni byla Národní pouť na Tetíně na Berounsku v souvislosti s výročím 1100 let od zavraždění sv. Ludmily, Václavovy babičky. Tradiční poutní mše na Mariánském náměstí ve Staré Boleslavi se tak konala jen v opravené bazilice sv. Václava. V roce 2020 byla mše na náměstí omezená kvůli koronavirovým opatřením.

Stará Boleslav je nejstarším českým poutním místem spojeným se svatováclavskou tradicí i mariánským kultem. Národní svatováclavskou pouť obnovila římskokatolická církev v roce 2003.