Symbolika izraelského státního znaku

V obecném povědomí je ústředním židovským symbolem šesticípá Davidova hvězda známá ze synagog, židovských hřbitovů i izraelské vlajky. V židovských dějinách je takový hexagram doložen již ze 3. až 4. století, kdy patřil k výzdobě synagog na severu země. Mnohem starší – a významem podstatnější – je však sedmiramenný svícen, který dominuje i izraelskému státnímu znaku.

Biblická Tóra jeho podobu zachycuje při popisu přenosné svatyně, s níž Židé putovali do Země izraelské. Coby bohoslužebný předmět pak sedmiramenný svícen patřil k vybavení prvního jeruzalémského chrámu a po jeho zničení Babylóňany počátkem 6. století před občanským letopočtem i chrámu druhého. Když tehdy roku 70 Židé podlehli ve válce s Římany, vítězové svícen triumfálně odnesli, jak to dodnes zaznamenává Titův oblouk v Římě.

Na tři tisíce let starý příběh sedmiramenného svícnu tím však neskončil. Krátce po vyhlášení Státu Izrael 14. května 1948 – 5. dne měsíce ijar podle židovského kalendáře – prozatímní vláda vyzvala k podání návrhů na státní znak. Úskalí byla zřejmá: Na jedné straně bylo třeba vystihnout historickou setrvalost židovské existence, na straně druhé uskutečněný sen o obnovené vlasti. Z jiného hlediska nešlo pominout zásadní význam judaismu v židovských dějinách, ale neméně bylo třeba přihlédnout k sekulárním normám moderního státu.

Sešlo se 450 návrhů od 164 osob. Ve výběrové komisi zasedli i ministři a členové parlamentu, a jak svědčí dokumenty, rozhodování nebylo lehké. Mělo by být ve znaku sedm židovských hvězd na paměť sedmi dnů stvoření? Anebo spíše liturgií inspirovaný beraní roh šofar či palmový list lulav? Co výmluvné vyobrazení judského lva? A jaký text? Mír s Izraelem?

Komise všechny návrhy zvážila, a nakonec pro státní znak vybrala jako ústřední motiv sedmiramenný svícen bratrů Gabriela a Maxima Shamirových, i když i jejich návrh ještě doznal změn. Místo stylizované podoby sedmiramenného svícnu zůstalo u jeho historické podoby a z obou stran k němu přibyly olivové ratolesti, protože, jak tvůrci uvedli, ty „jsou nejkrásnějším vyjádřením lásky židovského národa k míru“. Znak pak v základně dotvořil hebrejský nápis Izrael, to vše v modrobílé, pro judaismus tradiční barevné kombinaci.

Sedmiramenný svícen se hebrejsky řekne „menora“. A při příležitosti nadcházejícího izraelského svátku nezávislosti se hodí připomenout, že moderní hebrejština tímto slovem označuje ještě něco dalšího. Vždyť „menora“ znamená i lampu, a tedy přeneseně světlo.