Synagoga v Polici u Jemnice opět ožívá. Výstava v horské synagoze v Hartmannicích. Co spojuje DNA Kananejců a moderních obyvatel Blízkého východu?

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Synagoga, Police u Jemnice

Po desetiletém úsilí se završila rekonstrukce synagogy v Polici u Jemnice z roku 1759. A v horské synagoze v Hartmanicích je k vidění výstava Polin - Židé v republice mnoha národů. Co ukázal výzkum DNA starověkých Kananejců a moderních obyvatel Blízkého východu?

V magazínu Šalom alejchem zveme hned do dvou synagog. Ta první je v Polici u Jemnice. 9. července byla slavnostně otevřena po dlouholeté rekonstrukci. Představuje hodnotný typ venkovské synagogy z roku 1759. Federace židovských obci v ČR uskutečnila v posledních téměř deseti letech náročnou obnovu této ohrožené židovské památky za přispění Ministerstva kultury ČR, Kraje Vysočina a dvou nadačních fondů. Terezie Jirásková o její jedinečnosti mluvila s architektem Ladislavem Klenovským.

Druhá synagoga, do které vás zveme, je horská synagoga v Hartmanicích. Od roku 1884 sloužila hartmanické židovské komunitě. Byla v ní i židovská škola a byt rabína. Synagogu silně poznamenalo zabrání Hartmanic Velkoněmeckou Říší. Po příchodu wehrmachtu byly ze štítu vytlučeny desky Desatera, synagoga byla zkonfiskována a přestavěna na truhlářskou dílnu. V době socialismu chátrala. Od roku 2002 se píše její nová historie, o kterou se zasloužilo občanské sdružení Památník Hartmanice.

V této jedinečné horské synagoze byla v sobotu 11. července otevřena výstava Polin - Židé v republice mnoha národů. Výstava prezentuje historii Židů polsko-litevského státu v 16 - 18. století a reflektuje nejen politické a geografické události, ale také rozvoj vzdělanosti a kultury. Vznikla ve spolupráci s Polským institutem v Praze a Muzeem dějin polských Židů. Výstavu v krásném prostoru zrekonstruované synagogy otevřela ředitelka Polského institutu v Praze Laura Trebel-Gniazdowská. Pro Šalom alejchem s ní mluvila Daniela Brůhová.

Mezinárodní skupina badatelů zveřejnila výsledky výzkumu DNA starověkých Kananejců a moderních obyvatel Blízkého východu.Vědci zjistili, že dnešní etnické skupiny na Blízkém východě mají podobnou genetickou vazbu na starověké Kananejce, kteří žili v Levantě v době bronzové před více než třemi tisíci lety. Badatelé rovněž objevili, že Kananejci, o nichž se často zmiňuje Bible, pocházejí ze směsice dřívějších obyvatel Levanty a migrantů, kteří přišli z oblasti Kavkazu nebo dnešního severozápadního Íránu, a byli homogenní etnickou skupinou, což dosud nebylo jisté. Gita Zbavitelová v této souvislosti připomíná úsloví, že Židé a Arabové jsou „bratranci“.

V magazínu Šalom alejchem uslyšíte také aktuality z židovského světa a chybět nebude ani židovská hudba. Tentokrát to budou ukázky písní v jazyce jidiš, v podání herečky a zpěvačky Hany Frejkové.

Slovem provází Tomáš Töpfer.

Spustit audio
autoři: Tvůrčí skupina publicistiky - náboženské vysílání , Leo Pavlát