‚Ta hrůza. Nikdo se nevrátil.‘ Nový web mapuje příběhy romského holokaustu a těch, kteří přežili
Za druhé světové války prošli koncentračními tábory Hodonínek nebo Lety. Řada jejich příbuzných zahynula v Osvětimi nebo na pochodech smrti. Svědectví českých a slovenských Romů a Sintů, jejichž život poznamenala válka a nacistické represe, přináší nová online databáze svedectviromu.cz. Unikátní web spustilo Pražské fórum pro romské dějiny na den památky holokaustu Romů.
„Otec vyprávěl, že tenkrát přišel z fotbalu a doma nikdo. Oběd rozvařený a nikde nikdo. Tak doběhl do dědiny, ptal se: Neviděli jste naše? A oni mu říkají: Ty Rudo, teď jich vedli četníci na vlakovou stanici. Tak on běžel na tu vlakovou stanici za nimi. A jak doběhl, tak ho přiřadili k nim. A tak on odjel s nimi transportem v březnu 1943 do Osvětimi,“ popisuje příběh své rodiny Rudolf Murka.
Čtěte také
Sám se narodil až po druhé světové válce. Příběhy svých rodičů ale od dětství slyšel mnohokrát. Jeho otec byl moravský Rom. Rodina Murkových žila v domě ve vesnici Veselá kousek od Zlína. Když je nacisté poslali do Osvětimi, bylo jeho otci 17 let.
„Co vyprávěl, když tam dojeli, ta hrůza, když trhali rodiny od sebe a jak děti řvaly, do toho ten štěkot psů, teď pořád bití. Dva dny vůbec žádné jídlo, žádná voda, nic. Malé děti brečely hlady a žízní,“ vypráví Rudolf Murka.
Z rodiny jeho otce válku nepřežilo 56 lidí. „Vrátil se akorát můj otec. Všichni umřeli v Osvětimi. Nikdo se nevrátil,“ říká.
Matka Rudolfa Murka pocházela ze Sintů. Spolu se svými rodiči a sourozenci odešla po březnu 1939 na Slovensko, kde se jim podařilo ukývat se až do konce války.
„Ale zbytek celé rodiny zůstal tady. A všichni šli do Hodonínku, z Hodonínku do Osvětimi. Všichni zemřeli. Ani jeden nepřežil z té rodiny,“ popisuje Murka.
Web se svědectvím Romů
Osudy přeživších Romů a Sintů teď ožívají díky novému webu svedectviromu.cz, na kterém poslední čtyři roky pracovali vědci z Akademie věd.
„Přišlo nám hrozně zvláštní, že oproti svědectvím Židů není místo na internetu, kde by se shromažďovala svědectví Romů. Souvisí to také s tím, že neexistuje žádná celosvětově centrální romská výzkumná organizace,“ vysvětluje historička Kateřina Čapková z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.
V tuto chvíli databáze obsahuje přes 100 příběhů, v následujících dvou letech by měla přibýt další nejméně stovka svědectví.
„Vycházíme z už publikovaných pramenů, literatury, ve kterých jsou tato svědectví přeživších Romů a Romek, kteří souhlasili s publikováním. A zpracováváme velice podrobné abstrakty – převyprávění těchto svědectví do databáze,“ popisuje romistka Renata Berkyová.
Právě zpracování příběhů bylo podle historičky Kateřiny Čapkové z celého procesu nejnáročnější.
„Postupem času jsme zjistili, že je klíčové, aby tyto abstrakty zpracovávali lidé s romistickým vzděláním. Jednak kvůli kontextu, ale i kvůli používání některých termínů z romštiny, které pamětníci používají,“ vysvětluje.
„Další fáze bylo historické čtení, které jsem měla na starosti já. Snažila jsem se u událostí, které jsou součástí dějin druhé světové války, přidat kontext nebo představit neznámé historické aktéry,“ dodává Čapková.
Kromě samotných svědectví tak web nabízí glosář, který vysvětluje termíny a události ze vzpomínek přeživších.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
