Tam vadil i svatý na Karlově mostě, vzpomínal režisér František Filip na cenzuru u seriálu F. L. Věk

9. leden 2021

Ve věku 90 let zemřel František Filip, režisér dodnes populárních seriálů F. L. Věk, Chalupáři nebo Cirkus Humberto. Na jejich natáčení vzpomínal v posledním rozhlasovém rozhovoru s Janem Rosákem v létě 2014.

Filip pracoval v televizi od jejích začátků. Před kameru si vždycky zval ty nejlepší herce – Zdeňka Štěpánka, Jana Pivce, Danu Medřickou nebo Vladimíra Menšíka. Natáčel s nimi jak komedie, tak vážnější díla. K těm nejvýraznějším patří například filmy Kat nepočká, Nezralé maliny a Ikarův pád nebo seriály F. L. Věk a Byl jednou jeden dům.

„Všechno, co jsem dělal, ať už to bylo z historie, nebo ze současnosti, pořád to bylo o lidských kladech, záporech, soupeření, nenávisti a já nevím čeho všeho,“ vysvětloval Filip svůj tvůrčí záběr. V dobách totality měl ale i velkou dávku štěstí.

„Já měl kliku. Nebyl jsem konfliktní, s těma lidma jsem vycházel. Nabídli mi samozřejmě vstup do výhodnějších pozic, ale já jsem nějak říkal, že nic na tom nemám, podívejte se na mě, já jdu z jednoho do druhýho. Já bych nemohl ani na žádnou schůzi přijít, to by vypadalo, jakože to dělám ze zištnejch důvodů. Díky tomu jsem po těch krutých letech nebyl z ničeho vyloučen. Tudíž jsem vlastně život prožil nezaslouženě dobře,“ usmíval se slavný režisér.

František Filip v Tandemu

Čím si vysvětluje neustálou popularitu seriálu F. L. Věk, přestože je černobílý a bez akčních scén? „Šťastná shoda okolností. Jirásek, dramatizace Oty Zelenky, muzika Srnka, bytelní herci jeden za druhým. A taky to bylo možná natočené v době, kdy bylo tomuto národu hodně těžce a blbě. A to se tam musí taky projevit.“

Přesto se i na historickém Věkovi cenzura vyřádila. „To nejlepší z toho vystřihli, mě už vůbec do střižny nepustili. Tam vadil třeba i svatý na Karlově mostě. Nebo když malý František zpívá u benediktinů, to bylo v Broumově natáčené. Krásné to bylo, ale to bylo to nejhorší. Říkali mi: ‚Copak to nevidíš, jak to tam krásně vypadá v tom barokním kostele, víš, jak to vypadá v našich agitačních střediscích?‘ I to vadilo, že něco dobře vypadá nebo že něco vezme za srdce, co není zrovna normalizační,“ prozrazuje režisér s trpkostí.

Přes všechny zásahy měl seriál úspěch. „Začali to vysílat těsně po bratrské pomoci a jako před obrozením byl národ na pokraji jaksi existence, tak teď najednou se něco podobného opakovalo. Proto to lidi tak žrali a ti herci a všichni to dělali s takovou niternou opravdovostí.“

Proč nesměl na obrazovku poslední díl F. L. Věka? Proč mu kamarádi vyčítali Chalupáře? Jak si vyvzdoroval Vladimíra Menšíka do hlavní role v Ikarově pádu? Poslechněte si celý rozhovor.

autor: Jan Rosák
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.