Tenkrát na Žižkově: Výstava fotografií Romů, které v Praze v průběhu desetiletí pořídil Karel Cudlín

11. duben 2022

Letošní oslavy Mezinárodního dne Romů zahájila vernisáž černobílých fotografií dokumentárního fotografa Karla Cudlína nazvaná Tenkrát na Žižkově. Na nově zrekonstruovaném Kostnickém náměstí na Praze 3, kde sám Cudlín vyrůstal, jsou snímky k vidění až do 22. dubna.

Výstava fotografií Tenkrát na Žižkově

Na Kostnickém náměstí proběhla venkovní vernisáž fotografií Tenkrát na Žižkově, a to při příležitosti oslav Mezinárodního dne Romů. Cudlín, který fotil žižkovské Romy před více jak 30 lety, prozradil, jak se k Romům dostal a zda bylo těžké získat jejich důvěru a přátelství:

„Já ze Žižkova pocházím. Fotografie vznikaly náhodou, když mi bylo asi 18 let. Prostě jsem šel a fotil děti, nahoře v Lipanské ulici. A v tom vyšla paní Žoltáková, kterou vidéte tady na dvou snímcích, myslel jsem si, že mi jde vynadat. Ale ona chtěla, abych jim nějaké fotky přinesl. A tím to začalo. Přidávaly se další rodiny, vznikala přátelství.”

Většina tváří, které jsou na fotografiích zachyceny, už nejsou mezi námi.

Výstava fotografií Tenkrát na Žižkově

„Fotografie vznikaly mezi lety 1978 a 1984, je jich tu přes třicet. Všichni byli bezvadní. Důležité bylo jim fotografie přinést, aby věděli, co na nich je. Lidé byli a dodnes jsou naprosto bezprostřední. Třeba pán, co tu dnes hraje na kytaru, je na jedné fotce staré 38 let. Spousta lidí ale už bohužel není mezi námi.”

Cudlínovo dílo je k vidění v soukromých sbírkách po celém světě i v různých světových galeriích. Sérii fotografií žižkovských Romů v takovém rozsahu vystavuje poprvé.

„Fotky jsem nikdy ještě nevystavoval jako samostatnou sérii. Možná kdysi jako student, pár snímků. Jinak se ale vždy objevovaly jako součást nějakého většího celku. Takže jsem za dnešek hrozně rád, tím spíš, že jsou vystaveny v prostředí, ve kterém vznikly. A že jsem tu potkal mnoho lidí, které jsem léta neviděl.”

Na Žižkově jsem zažil dobré i zlé, říká Patrik Banga

Hostem vernisáže byl i Patrik Banga, romský novinář a prozaik, který stejně jako Karel Cudlín vyrůstal na pražském Žižkově.

Patrik Banga přiblížil, jak vypadá práce administrátora blogů

„Bydlel jsem v ulici Bořivojova, což je z Kostnického náměstí asi 500 metrů do kopce. Vrací mě to do dětství. Třeba s Miguelem Horvátem, který tu právě hraje na kytaru, jsme tady podobně také hrávali, přímo na náměstí. Vypadalo to tady jako v juboxu – lidé seděli v oknech, poslouchali nás, jak hrajeme. Jak se měnila doba a přístup k Romům, tak nám místo lidí začali poslouchat policajti a občas nás přijeli zmlátit. Zažil jsem tu jak dobré, tak špatné situace.”

Autentické vzpomínky popisující domov, který zůstává domovem, i když už dávno žijete někde jinde. Soužití s majoritou, ale i s Romy z jiných pražských čtvrtí či postupnou gentrifikaci Žižkova po roce 1989 popsal ve své povídce Žižkovák, která vyšla na podzim roku 2021 v antologii Všude samá krása u nakladatelství Kher.

„Povídka je o tom, jak tady Romové žili. Bylo jedno, kde jsem zrovna byl, tady prostě všude bydleli Romové. Předěl znamenaly ulice Kalininka a Seifertova. Kamkoliv jsem přišel, dostal jsem najíst, mohl jsem hrát, cítil jsem se v bezpečí.”

„V nakladatelství Host nyní mi vyjde kniha s názvem Skutečná cesta ven a ta popisuje negativní věci, které se tady děly.”

autor: Rena Horvátová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová