Těšíkovská kyselka plná minerálů pramení na Olomoucku nedaleko Šternberku

Pramen vyvěrá na pravém břehu Trusovického potoka asi pět kilometrů od Štěrnberku v katastru místní části Těšíkov. Nachází se v údolí, které proudící voda vyhloubila do tvrdého masivu Nízkého Jeseníku. Právě zde, nad Těšíkovským mlýnem, vstupuje potok do hlubokého kaňonu s mnoha skalními výběžky, které tomuto místu spolu se smrkovými lesy dávají podobu severských úžlabin, jaké jsou k vidění například v Norsku.

I samotná kyselka je zdejším přírodním bohatstvím, pro které si sem lidé i dnes chodí s kanystry a plastovými láhvemi. Jde o pozůstatek sopečné činnosti Nízkého Jeseníku, neboť pramen kyselky vyplachuje oblasti tektonického zlomu. A právě ten jej obohacuje o minerální látky.

Před několika lety nechala šternberská radnice celé prameniště upravit|foto: Miroslav Kobza

Místo s pramenem znali místní lidé už odpradávna. První zmínky o něm pocházejí již z roku 1669. V odborné literatuře se pramen objevil díky Dr. J. F. Radochlemu, který jej jako kyselku u Německých Petrovic popsal ve svém článku o pramenech v Nízkém Jeseníku v roce 1678.

Současný pramen je nejsilnější. Později byly totiž nedaleko dnešního pramene objeveny další tři zdroje. Jejich využití bylo aktuální zejména ve dvacátých letech minulého století, kdy zde fungovaly malé lázně. Později tyto prameny zanikly, stejně jako lázně, které dnes prozrazují už jen kamenné stavby podél cesty.

Rozborem bylo zjištěno, že zdejší hydrogen-uhličitanová voda není sice vhodná k pravidelnému pití, při občasném používání má však prokazatelné pozitivní účinky na lidský organismus.

Těšíkovský pramen údajně střeží trpaslíci

Další z pramenišť, které bylo podchyceno pro potřeby lázní. Dnes je vrt suchý|foto: Miroslav Kobza

Legenda říká, že příkrý svah přímo nad pramenem je domovem trpaslíků. Prý sem přišli již v dávných dobách na příkaz samotného vládce hor Nízkého Jeseníku Grolla, aby vodu hlídali. Trpaslíci údajně každou noc máchají své rezavé čepičky v prameni tak dlouho, dokud voda nezavoní po železe. Když se stane, že je někdo při této práci vyruší, rychle si nasadí čepičky neviditelnosti a zmizí.

Další den je potom pramen slabý, málo rezavý a téměř bez chuti. Proto pověst říká, že není radno chodit na tato místa okolo půlnoci a plašit skřítky, kteří právě v tuto dobu předávají kyselce kouzelnou moc. Bývalo také zvykem dávat k prameni kousek suchého chleba. Trpaslíci jej prý milují a z vděčnosti pak navíc obdaří vodu substancí moudrosti.

To, že Těšíkovská voda obsahuje esenci moudrosti, prý věděl i známý šternberský spisovatel a alchymista Barcius, zvaný také Jan ze Štěrnberku. Tento tajemný muž údajně často pramen navštěvoval a osvěžoval se jeho léčivou vodou. Možná popíjel Těšíkovskou kyselku i při sepisování svého proslulého díla „Gloria mundi“ neboli „Popis dávné vědy o kameni mudrců“.

Pramen kyselky je také východiskem turistických tras|foto: Miroslav Kobza

Kolem pramene, který byl nedávno nově upraven, vede vyhledávaná cyklotrasa z Bělkovic do Horní Loděnice. Mimo jiné tudy prochází několik turistických tras. Často sem lidé přijíždějí pro vodu i autem. Pokud se zde ale ocitnete sami, budete uneseni krásou a velebností ticha rušeného jen syčivým zvukem pramene vytékajícího ze závratných hloubek podloží Nízkého Jeseníku.