Textař Jan Krůta: Nebyl mi dán krásný hlas, tak píšu texty a knihy
Na kontě má 1350 textů, které zpívaly a stále zpívají přední české hvězdy. Kromě toho ale píše i pro děti, a ač ve škole nenáviděl dějepis, napsal historickou trilogii. „Byla nuda drtit se tolik letopočtů, chtěl jsem napsat něco pro obyčejné hlavy.“
„Nebyl mi dán dar krásného hlasu, ale vládnu písmem,“ říká textař a spisovatel Jan Krůta. „Také umím hrát na pět nástrojů, ale nikdy jsem nedosáhl profesionální úrovně. Přitom jsem si přál být dobrým muzikantem, doprovázet se a psát si svoje věci. Byl bych písničkář,“ plánoval si.
Pokud píše pro někoho, koho nezná, dává si s ním alespoň dvě schůzky, aby se o něm něco dozvěděl a mohl text přizpůsobit jeho naturelu. Zajímavé setkání bylo s Daliborem Jandou, pro kterého napsal už stovku textů. „Dalibor je obrovský přírodní talent. Jako soustružník z Moravy přišel do Prahy jen s kufrem a jednou ho přivedli za mnou do Mladého světa, kde jsem pracoval. Dalibor hrál velice tvrdej rock a ten hlas byl okamžitě rozeznatelnej. Sedli jsme si navzájem a spolupracujeme asi od roku 1980.“
Dalibor Janda ho zaujal i tím, že od začátku chtěl dělat svoje autorské věci a trval si na tom. „Hit Oheň, voda, vítr ví původně zpívat nechtěl, protože nesložil hudbu. Složil ji Láďa Štaidl a tenkrát to byla vlastně drzost. Štaidl měl už velké zkušenosti v branži, byl profesionál, a to nakonec na Dalibora mělo taky velký vliv,“ popisuje Jan Krůta.
Pohádka o Brežněvovi a úžasná historie
Jan Krůta vystudoval Pedagogickou fakultu a nějakou dobu učil, ale z politických důvodů musel povolání opustit. Postoupil do Mladého světa, a to považuje za své štěstí. Ke kreativitě ho to táhlo a začalo se mu dařit. O deset let později se stal šéfredaktorem časopisu Sluníčko a psal pro děti. Tam dostal nevšední úkol. „Měl jsem napsat pohádku o tom, jak zemřel Brežněv,“ kroutí hlavou nad tímto zadáním. „Nakonec jsem to nenapsal. Omluvil jsem se, že nemám tolik zkušeností a že nejsem takového úkolu hoden,“ usmívá se.
Je autorem 32 knih pro děti i dospělé. „Psaní pro děti často souvisí s věkem. A hlavně taková kniha musí být krásně ilustrovaná. Proto jsem si jako grafika vzal Jeníka Pacáka, který byl jinak taky muzikant a bubeník Olympicu.“
Za pozornost stojí trilogie Můj domov, můj svět: Velký historický přehledník. „Nenáviděl jsem dějepis, to byla nuda nadrtit se tolik letopočtů. Ale zajímaly mě souvislosti a dobrodružství. Zjistil jsem, že historie je úžasná, že to chci napsat pro obyčejné hlavy a chci jim zprostředkovat jedinečnost okamžiku. My jsme vlastně jen další člověk v řadě, před 15 stoletími to bylo totéž – jsme stejný lidi, akorát v jiných kulisách.“
Co si myslí o dnešní tvorbě pro děti? Textoval i pro Hanu Zagorovou. Jak na ni vzpomíná a kterou písničku v jejím podání má nejraději? Poslechněte si v pořadu Alex a host.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.