Tiské stěny u Děčína vytvořily filmové kulisy Letopisům Narnie

Najdete tam přes dvě stě útvarů, které mají různé tvary a díky tomu i zajímavé názvy: Zpovědnice, Kazatelna, Janusova hlava, Jeskyně oblud, Slon, Želva, Hřib, Gotické okno, Pašerácký batoh, Sťatý major, Cikánský tábor a další.

Tiské stěny jsou pozůstatkem písčitých usazenin ze dna druhohorního moře. Poměrně měkký pískovec postupně začala opracovávat sama příroda – déšť, vítr, mráz, slunce – a dala vzniknout celému skalnímu městu s mnoha věžemi, puklinami, jeskyněmi, oblouky a průhledy. Eroze pokračuje stále. Můžete tak vidět velmi světlé plochy čerstvě odloupnutých nebo ošlehaných skal. Vzniklý písek pak deště odplavují dolů.

Turistika a horolezení

Tiské stěny|foto: Stanislava Brádlová

Místní obyvatelé původně do skal moc nechodili, viděli v nich dílo nečistých sil. Ale nakonec tenhle romantický kout objevili básníci, malíři a první turisté. Už roku 1864 vydal Ferdinand Náhlík Průvodce po Českém Švýcarsku a Tisá začala těžit z turistického ruchu. Je zajímavé, že do roku 1918 byl vstup do skal bez průvodce dokonce zakázán.

Brzy objevili půvab Tiských stěn také horolezci, kteří se tam sjíždějí nejen z celé republiky, ale i ze zahraničí. Při dodržení potřebných pravidel jim skýtá nádherný terén. Ale stejně tak okouzlí i běžného turistu. Horská služba, která zde funguje pouze v letní sezóně, radí stáhnout si do mobilu jejich aplikaci. V případě neštěstí je pak snazší návštěvníka nalézt.

I Tiské stěny provázejí pověsti. K nejznámějším patří ta o francouzském šlechtici, který během velké francouzské revoluce uprchl z vlasti, a právě tady v Tiských stěnách schoval obrovský poklad. Ale už nikdy se mu ho v členitém skalním městě nepovedlo najít. Bloudil tu dlouhé dny, až se z toho pomátl a pak přežíval díky pomoci místních sedláků, kterým léčil dobytek.

Nechybí ani pověst o skřítcích – buď hlídají Francouzův poklad anebo poklady, které nashromáždili sami. A když se do skal vydá nehodný hledač, nasypou mu do kapsy bludné koření, aby nenašel cestu zpět.