Tiské stěny u Děčína vytvořily filmové kulisy Letopisům Narnie

Tiské stěny
Tiské stěny

Viděli jste fantasy film Letopisy Narnie? Pokud ano, pak jste v něm mohli zahlédnout i romantický půvab severočeských Tiských stěn. Jde o fascinující pískovcové skalní město u obce Tisá na Děčínsku. Jednotlivé skalní věže dosahují výšky až 70 metrů, nejvyšší bod je ve výšce 613 metrů nad mořem.

Najdete tam přes dvě stě útvarů, které mají různé tvary a díky tomu i zajímavé názvy: Zpovědnice, Kazatelna, Janusova hlava, Jeskyně oblud, Slon, Želva, Hřib, Gotické okno, Pašerácký batoh, Sťatý major, Cikánský tábor a další.

Tiské stěny jsou pozůstatkem písčitých usazenin ze dna druhohorního moře. Poměrně měkký pískovec postupně začala opracovávat sama příroda – déšť, vítr, mráz, slunce – a dala vzniknout celému skalnímu městu s mnoha věžemi, puklinami, jeskyněmi, oblouky a průhledy. Eroze pokračuje stále. Můžete tak vidět velmi světlé plochy čerstvě odloupnutých nebo ošlehaných skal. Vzniklý písek pak deště odplavují dolů.

Turistika a horolezení

Tiské stěny

Místní obyvatelé původně do skal moc nechodili, viděli v nich dílo nečistých sil. Ale nakonec tenhle romantický kout objevili básníci, malíři a první turisté. Už roku 1864 vydal Ferdinand Náhlík Průvodce po Českém Švýcarsku a Tisá začala těžit z turistického ruchu. Je zajímavé, že do roku 1918 byl vstup do skal bez průvodce dokonce zakázán.

Brzy objevili půvab Tiských stěn také horolezci, kteří se tam sjíždějí nejen z celé republiky, ale i ze zahraničí. Při dodržení potřebných pravidel jim skýtá nádherný terén. Ale stejně tak okouzlí i běžného turistu. Horská služba, která zde funguje pouze v letní sezóně, radí stáhnout si do mobilu jejich aplikaci. V případě neštěstí je pak snazší návštěvníka nalézt.

I Tiské stěny provázejí pověsti. K nejznámějším patří ta o francouzském šlechtici, který během velké francouzské revoluce uprchl z vlasti, a právě tady v Tiských stěnách schoval obrovský poklad. Ale už nikdy se mu ho v členitém skalním městě nepovedlo najít. Bloudil tu dlouhé dny, až se z toho pomátl a pak přežíval díky pomoci místních sedláků, kterým léčil dobytek.

Nechybí ani pověst o skřítcích – buď hlídají Francouzův poklad anebo poklady, které nashromáždili sami. A když se do skal vydá nehodný hledač, nasypou mu do kapsy bludné koření, aby nenašel cestu zpět.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d12461.840453348654!2d14.03856155791578!3d50.78727044895828!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0000000000000000%3A0xddca8a4e21b8f7fe!2zVGlza8OpIHN0xJtueQ!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1433233815872" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>