Tkalcovské muzeum v Rejvízu představuje tradiční výrobu i vůni jesenických chalup

Tradiční stav pochází ze Supíkovic
Tradiční stav pochází ze Supíkovic
Jesenicko bylo odpradávna nejen krajem horníků, ale také tkalců. V horských oblastech nebyla pole schopna své majitele spolehlivě uživit, a tak představovala textilní výroba nedílnou součást života zdejších obyvatel. Starou tradici ukazuje unikátní muzeum v budově fary uprostřed vesnické památkové zóny v Rejvízu.

Rejvíz je nejvýše položená osada Jesenicka, která se rozkládá v nadmořské výšce kolem 780 metrů. A život tu vůbec nebyl jednoduchý. Drsné podnebí, chlad a vlhko po celý rok netvořily ideální zázemí. I proto se Rejvíz osídlil poměrně pozdě. V roce 1793 jsou v listinách zmíněny pouhé tři domy. I když se na přelomu 18. a 19. století počet obyvatel zmnohonásobil, vznikla tu jen malá vesnička obydlená drsnými horaly.

Tato unikátní lokalita si dodnes zachovala do jisté míry původní podobu s roubenými domy kolem cesty, mohutnou alejí a rozsáhlými loukami kolem vesnice. Místo proslulo zejména díky zdejšímu rašeliništi a nedotčenou přírodou. V obci ale najdete i mnohé památky. Jednou z nich je zdejší kostel zasvěcený Jménu Panny Marie, který byl dokončen v roce 1809. Vedle následně vyrostla fara. Šlo o nevelké stavení, které se nijak nelišilo od okolních domků. A v této podobě se dochovala do dnešních dnů.

Tkalcovské stavy i kolovrat

A právě to byl jeden z důvodů, proč se v něm Klub přátel Zlatých Hor rozhodl vytvořit unikátní muzeum jesenického tkalcovství. Světnice totiž dodnes vypadá jako na konci 19. století a doslova dýchá rustikální krásou i romantikou. Tu podtrhují byliny, které se zde zavěšené suší jako před staletími, kukačky, které odbíjejí každou čtvrthodinu a samozřejmě mnoho dalších předmětů, které vrátí návštěvníka o sto let zpátky.

Fara stojí přímo u zdejšího kostelíka

Nejpodstatnější jsou ale samozřejmě tkalcovské stavy. Menší stav, na němž se zde tkalo od 16. století, je replika původem z Polska. Větší pochází z nedalekých Supíkovic, stejně jako snovadlo na vytváření osnovy do stavu. Nechybí tu ani gobelínový stav na tkaní koberců, který se podařilo najít přímo v Rejvízu. K vidění je také kolovrat a další textilní stroje.

Tkalcovským muzeem v Rejvízu vás ochotně provedou průvodci z Klubu přátel Zlatých Hor, kteří jsou připraveni nejen zasvěceně popsat každý vystavený exponát, ale u mnohých z nich ukázat i to, jak fungoval, a to s nevšední zručností. Na vše zde dohlíží patron Rejvízu, pastýř Gill, jehož sošku vyřezal známý sochař z Horního Údolí Bernard Kutzer. A za prohlídku stojí také samotná obec Rejvíz, která i dnes ukazuje, jak vypadaly původní jesenické dědinky.