Tradiční finská sauna v Komorní Lhotce voní bukovým dřevem, zdravím a domácí pohodou
O přínosu pravidelného saunování už dnes není třeba nikoho přesvědčovat. Ovšem když se k této tělo a duši tužící proceduře přidá ještě místo jakoby vystřižené z dávné pohádky, je postaráno o nezapomenutelný zážitek. A právě to zažívají návštěvníci finské sauny v Komorní Lhotce na Frýdecko-Místecku. Pravidelně se sem vrací, ať už přímo do sauny nebo jen tak na posezení s drobným občerstvením. Co ale dělá toto místo tak výjimečným?
Za prvé je to tradice. Sauna vznikl v této malé beskydské podhorské obci už v 60. letech 20. století, a to z popudu místní organizace Červeného kříže a lékaře Josefa Rozmanita. Vyhlédli si dřevěnici v údolí říčky Stonávky a tu předělali na saunu. A protože si kladli za cíl využít přírodní zdroje, vybudovali pece na bukové dřevo a do ochlazovacích bazénů pustili vodu z řeky.
Věhlas místní sauny se brzy rozšířil, a tak si dodnes můžeme v Pamětní knize přečíst pochvalné zápisky návštěvníků. A to nejen v češtině, ale i v polštině, ruštině či v němčině. A je možné si prohlédnout řadu fotek, na kterých před dřevěnou stavbou stojí třeba i celý autobus saunychtivých lidí.
Druhým důvodem její popularity je fakt, že sauna leží na turisticky atraktivním místě. Lidé se odsud vydávají třeba na Prašivou. Na chvíli se tu zastaví, posedí a odpočinou si. A k tomu si dají místní vyhlášenou dobrotu, která se tu servíruje snad také od úplného začátku: chleba s tvarohem a křenem. A k tomu hrnek podmáslí.
A do třetice musíme přidat skutečnost, že ačkoli se v sauně stále něco vylepšuje, opravuje a dostavuje, zachovává si půvab starých časů. Dřevo voní z každého kouta, okna zdobí půvabné záclonky a závěsy a v každém ročním období je díky péči místních saunářek krásně tematicky vyzdobená. A tak se finská sauna v Komorní Lhotce stává nejen místem, kde lidé utužují své zdraví, ale kam chodí také pro pohlazení na duši.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
