Tragický osud židovské dívky Hany Bradyové připomíná v Horáckém muzeu v Novém Městě na Moravě její šátek

S neobvyklým dárkem a příběhem, který se k němu váže, se jednoho dne objevil u vrat Horáckého muzea v Novém Městě na Moravě výtvarník a restaurátor Jiří Štourač. Přinesl malý šátek, který patřil židovské dívce Haně Bradyové.

Na rozdíl od jejího bratra Jiřího, který se z koncentračního tábora vrátil a své rodné Nové Město mnohokrát navštívil, Hana v Osvětimi zahynula, když jí bylo třináct let. Osudy její i celé její rodiny jsou popsány v knize Hanin kufřík. Kniha je známá po celém světě, že ale existuje také Hanin šáteček, o tom se donedávna nevědělo.

„Rodina Bradyů byla jedna z mála novoměstských židovských rodin. Tady obecně na Horácku se židovské rodiny moc nevyskytovaly, protože tady nebylo moc podnikatelských příležitostí, bylo tu spíše zemědělství. Bradyovi ale byla významná rodina obchodníků, dvě generace zasedali za první republiky v zastupitelstvu,“ říká historik horáckého muzea v Novém Městě Libor Denk.

Hana, Jiří a šáteček

Sourozenci Hana a Jiří prožívali spokojené dětství na Vysočině až do vpádu nacistů do Československa. „Všechno se potom změnilo se začátkem druhé světové války. Do koncentračního tábora nejdříve odvezli jejich rodiče, potom i obě děti,“ dodává historik. Hana zahynula v nacistickém vyhlazovacím táboře v Osvětimi v pouhých 13 letech.

Do sbírek Horáckého muzea přibyl nedávno malý předmět, který Haně patřil. Přinesl jej výtvarník a restaurátor Jiří Štourač a muzeu jej věnoval. „Šáteček má po své mamince, která studovala v Novém Městě učitelskou školu a přátelila se s Věrou Hájkovou, sestřenicí Hany a Jiřího Bradyho. Měli k sobě blízký vztah, a proto když se Jiří z koncentračního tábora vrátil, daroval mamince Jiřího Štourače v upomínku na Hanu její šáteček. Ona jej pak celý život opatrovala,“ dodává Libor Denk.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.