Trápí vás plynatost a nadýmání? Nepijte brčkem a přestaňte žvýkat, radí Kateřina Cajthamlová

3. listopad 2023

„Říká se, kdo krká a prdí, zdraví si tvrdí. Plynatost provází spíš psychologické nepohodlí a je fuk, jestli to vyjde hlučně nebo potichu,“ říká Kateřina Cajthamlová.

Nadýmání doprovázejí bolesti břicha i hlasité projevy ve střevech. Jak se do nás ten plyn dostává a proč je při plynatosti někdo cítit víc a někdo méně?

Při nadýmání i plynatosti se nám kupí větší množství plynu ve střevech. Plyny se do zažívacího traktu dostávají už při jídle, když jídlo rychle hltáme, ale také třeba z minerální vody s bublinkami. „Největší objem plynu vzniká v tlustém střevě, kde kvasí bakterie a hnilobnými procesy přeměňují zbytky potravy,“ vysvětluje doktor Jakub Klevar ze čtvrté interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. „Záleží na tom, co jíme a jaké máme složení střevní mikroflóry.“

Příčiny nadýmání

  • strava
  • spolykaný vzduch
  • střevní plyny vylučované střevní stěnou
  • plyny při trávicích procesech
  • některé léky
  • umělá sladila, žvýkačky

Denně vznikne v těle 6 litrů plynu a ven odchází kolem 700 mililitrů. Zbytek se vstřebá střevní stěnou, vejde do krevního řečiště a my ho vydýcháme. „Je normální, že plyny odchází. Bojíme se situace, kdy plyny neodcházejí. To může vzniknout uzávěr střev, kdy neprochází stolice. A to už je vážný zdravotní problém, který se většinou řeší chirurgicky,“ vysvětluje doktor. „Odchod plynů je v pořádku a každý by to měl dělat. I savci prdí, například velryby. Takže jestli na hladině oceánu vidíte bublinky, tak to může být právě od velryby.“ „Ale hadi neprdí,“ dodává Kateřina Cajthamlová.

Nejdelší a nejhlasitější prd

V Guinnessově knize rekordů je zaznamenáno nejdelší vypuštění plynu v trvání 2 minuty a 42 sekund. Traduje se, že nejhlasitějším vydaným zvukem bylo 120 dB, což odpovídá rockovému koncertu.

Obecně plynatost provází spíš subjektivní nepohodlí a pocity studu a viny, protože jedna věc je hlučnost, druhá zápach.

Co ovlivní zápach

Pokud jste příznivci bublinkatých nápojů, tak oxid uhličitý, kterým je nápoj sycený, nepáchne. „U vodíku a metanu je to horší. Zejména diabetici mívají páchnoucí stolici. A lidé, kteří jedí hlavně bílkoviny a maso, tak to je teda síla,“ konstatuje lékařka. Potraviny bohaté na bílkoviny obsahují sloučeniny síry. A jak známe už ze základní školy: H2S smrdí jako pes.

Ale ani vegani z toho nevycházejí bez ztráty kytičky. „U veganů je obecně víc plynů, protože jejich strava obsahuje víc sacharidů, které obsahují fruktózu, jako jsou třeba melouny nebo mango. Dalším zdrojem jsou luštěniny, obilné výrobky, saláty bohaté na zelí nebo cibuli.“

Proč prdy smrdí?

Nadýmání není plynatost

„Nadýmání je meteorismus, to je to, co cítíme v tom břiše – zvuky, zvětšení objemu bříška. Když následuje odchod plynů, mluvíme o flatulenci (flatus = větry).“ Normální je 14 až 24 odchodů za den.

„Čím je člověk fyzicky aktivnější, tím častěji zatlačí na bříško a ten plyn může odejít. Třeba cyklisté mají výbornou pozici na odchod plynů. Lidé, kteří spíš leží na gauči, dávají meteorismu lepší podmínky.“

Rady na závěr

  • Změna chování při jídle, menší sousta, nemluvit, nespěchat, pečlivě kousat, nepít brčkem, neholdovat žvýkačkám
  • Pozor na nadýmavé potraviny, pivo, víno, mléčné výrobky
  • Pít raději neperlivé nápoje
  • Pravidelný pohyb podporuje peristaltiku střev
  • Omezit kouření
  • Uleví aktivní uhlí, probiotika, čaj z máty, meduňky, fenyklu nebo heřmánku
  • Kdy zajít k lékaři: při silných bolestech břicha, horečkách, ztíženém dýchání, velmi páchnoucích plynech nebo neúmyslném ubývání na váze

Jaký typ vlákniny vytváří v těle více plynů? Co všechno patří mezi nadýmavé potraviny a kdy je dobré si nechat udělat rektoskopii, si poslechněte v záznamu pořadu Vesele a zdravě.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.