Trigy na střeše Národního divadla málem nestály. Za války měli koně v nohách beton
Střechu Národního divadla v Praze zdobí už 105 let pozoruhodné sochy. Říká se jim trigy. Jde o dvě trojspřeží, které řídí okřídlené bohyně Viktorie. Několikrát prošly rekonstrukcí a svého času měli koně v zadních nohách nalitý beton, aby ustáli případné bombardování během druhé světové války.
Při bližším zkoumání zjistíte, že sochy Viktorií nejsou stejné. Ta, která byla vytvořená jako první, je korpulentnější. Pak tvůrci zjistili, že stejně stabilní bude i štíhlejší socha. A tak druhé Viktorii pár kil ubrali.
Národní divadlo se poprvé otevřelo 11. června 1881 na počest návštěvy korunního prince Rudolfa. Odehrálo se v něm ještě dalších 11 představení, než se budova znovu uzavřela pro dokončovací práce. Uprostřed nich, 12. srpna 1881, došlo k požáru, který zničil měděnou kupoli, hlediště i jeviště divadla. Požár lidé chápali jako celonárodní katastrofu a vyvolal obrovské odhodlání pro nové sbírky: za 47 dní se vybral milion zlatých.
Znovuotevření Národního divadla připadlo na 18. listopad 1883. Skladatel Bedřich Smetana zkomponoval pro tuto příležitost operu Libuši. Technicky dokonale vybavená budova sloužila bez velkých přestaveb skoro sto let. Až 1. dubna 1977 bylo Národní divadlo na víc než šest let uzavřeno. Generální rekonstrukce skončila v den 100. výročí otevření: 18. listopadu 1983.
Sousoší trig dokončil Ladislav Šaloun
Severní průčelí Národního divadla uzavírá balustráda se sochami Apollóna a Múz od Bohuslava Schnircha. Nároží tvoří dva schodišťové pylony, které měly být zakončeny Schnirchovým sousoším trig. V důsledku požáru Národního divadla ale idea málem vzala za své. Modely shořely a stavební výbor (z finančních důvodů) ani nový architekt (z důvodů uměleckých) neměli zájem o znovuvytvoření trig.
Teprve na nátlak veřejnosti vypracoval Schnirch nové modely. Odlití sousoší do bronzu se však už nedočkal. Před smrtí pověřil trojici sochařů v čele s Ladislavem Šalounem, který měl právo dělat různé úpravy, aby se realizace ujali. „Jako poradce si pozvali architekta Josefa Zítka, který jim radil, jak vybudovat pylony,“ vypráví Marie Hradecká z archivu Národního divadla.
Bohuslav Schnirch zemřel v roce 1901, zatímco jeho trigy byly na Národní divadlo instalovány až deset let po jeho smrti. Koně a vozík jsou ze Schnirchova „pera“, Viktorie vytvořil Ladislav Šaloun podle své ženy Julie.
Trigy v průběhu let několikrát prošli renovací. Za příznivého počasí si trigy můžete prohlédnout přímo z terasy. Během přestávky v představení, které navštívíte. Zblízka je uvidíte také v rámci prohlídek Národního divadla, které většinou končí právě u trig.
S Národním divadlem se pojí řada mýtů, legend a zajímavostí. Například se říká, že mezi základní kameny zazdili v roce 1868 soudek s posvátnou vodou ze studánky, kterou křtil sv. Cyril Slovany. V divadle se také vypráví, že při rekonstrukci v 80. letech vylezl za pomoci dělníků herec Josef Kemr do výšky nad jevištěm a tam sám zamontoval tři zlaté šroubky či matice s vyrytým jménem své ženy Evy Fouskové, operního pěvce Bronislava Choroviće a svým.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Syn exprezidenta Janukovyče prodává z okupovaných území Ukrajiny uhlí. Dříve ho kupovalo i Česko
-
‚Důvěřovat byla chyba.‘ Místostarosta Prahy 17 po kauze s 197 hodin trvající opravou branky rezignoval
-
Z Pásma Gazy americká Riviéra? ‚Bizarní‘ Trumpův plán se rovná čistkám a ohrožuje příměří, míní expert
-
Ipsos: ANO by ve volbách překonalo 36 procent. Kolem klíčové hranice jsou čtyři uskupení