Tunový meteorit i kousky z Měsíce a Marsu mají ve hvězdárně na pražském Petříně

Štefánikova hvězdárna nabízí stálou expozici věnovanou astronomii a fyzice, doplněnou interaktivními exponáty, fyzikálními pokusy a multimediálním obsahem. Největší oblibě mezi návštěvníky se těší veřejná pozorování denní i noční oblohy, která probíhají za jasného počasí po celý rok. Hvězdárna otevírá astronomické kroužky, kurzy astronomie a astrofyziky, pořádá přednášky.

Pokusy z optiky jsou návštěvníkům k dispozici|foto: Jolana Nováková

Ve Štefánikově hvězdárně můžete obdivovat také více než 80 unikátních meteoritů, které byly nalezeny po celém světě. Během svých cest je objevil a posbíral cestovatel a dobrodruh Jiří Šimek a přál si, aby jeho sbírka byla veřejně přístupná. Jeho největším úlovkem je tunový meteorit Muonionalusta. I ten je součástí „muzea meteoritů“.

Nacházejí se zde ale i takové unikáty, jako jsou meteority pocházející z povrchu Měsíce nebo z planety Mars. V expozici uvidíte i tektity, z nichž u nás jsou nejznámější vltavíny. Některé meteority si můžete dokonce i potěžkat.

Hvězdárenská historie

Štefánikova hvězdárna v Praze na Petříně byla vybudována v objektu strážnice, původně bastionu při Hladové zdi. Tu nechal postavit Karel IV. Hvězdárna je o několik století mladší, než Hladová zeď. Česká astronomická společnost ji otevřela v roce 1928.

Hned u pokladny uvidíte tunový meteorit Muonionalusta|foto: Jolana Nováková

Milan Rastislav Štefánik, jehož jméno hvězdárna nese, nebyl pouze vojákem, generálem francouzské armády, letcem, diplomatem, spoluzakladatelem československého státu a přesvědčeným čechoslovakistou, ale svých prvních mezinárodních úspěchů dosáhl jako vědec a astronom.

Hvězdárna měla původně jen východní kopuli, hlavní a západní kopule byly přistavěny v roce 1930. Současnou podobu získala při rozsáhlé rekonstrukci v polovině sedmdesátých let. Od roku 1979 je Štefánikova hvězdárna součástí Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.

Prvním přístrojem, zakoupeným pro hvězdárnu, byl v roce 1921 velký a na svou dobu moderní „hledač komet“ od firmy Zeiss. Asi o deset let později přibyl dvojitý Zeissův astrograf a stal se hlavním dalekohledem hvězdárny. Oba přístroje se používají dodnes. V západní i východní kopuli jsou instalovány zrcadlové dalekohledy.