Turecká mešita i Čínský pavilon. Ve Vlašimi mají kuriózní zámecký park
Zámecký park ve Vlašimi ve Středočeském kraji je otevřen po celý rok. Pokud se do něj vydáte, čeká vás krásná procházka jedním z nejstarších přírodně krajinářských parků u nás. Cestou uvidíte i stavby, které byste v českém parku nejspíše neočekávali.
Park o rozloze přibližně 75 hektarů vznikl na místě bývalé zámecké obory. Marie Josefa z Trautsonu a Karel Josef z Auerspergu a jejich syn Vilém I. chtěli parku vdechnout především romantického ducha. Zámecký park ve Vlašimi se tak stal jedním z nejstarších parků anglického typu v českých zemích. Využíval přitom jedinečnou polohu v údolí řeky Blanice. Dodnes zde stojí desítky starých dubů, které už jako vzrostlé stromy pamatují časy, kdy tehdejší majitelé vlašimského panství park v roce 1775 zakládali.
Ze začátku byl park spíše filozofickou zahradou protkanou hustou sítí cest s množstvím drobných staveb a romantických zákoutí, časem k nim však přibyly i četné kuriózní stavby. Například dnes již zaniklá Turecká mešita, která měla nad vchodem nápisovou desku z "pravé" osmanské mešity z konce 16. století. Dále pak pavilonek Koupadla, Dům noci či Amorův templ. Ty všechny stály v parku již kolem roku 1800. Každý objekt přinášel návštěvníkům možnost odpočinku i zábavy.
Dnes je dominantou parku Čínský pavilon
Jako výraz zájmu o čínskou kulturu a exotiku vyrostl v parku také Čínský pavilon, dnes nejstarší dochovaný pavilon tohoto typu u nás. Původně se do něj vstupovalo pomocí můstku ze sousední věže. Rovněž interiér byl zařízen v čínském duchu.
V podloubí najdete na stěnách překrásné malby, které připomínají pohled do exotické zahrady. Z každého pilíře jakoby vyrůstaly exotické stromy jako palmy či fíkovníky. Na zaklenutém stropě se pak otevírá obloha plná ptáků a motýlů.
Během prohlídky můžete po schodech vystoupat do horní části pavilonu, kde je kolem věže kruhový vyhlídkový balkon. Kdysi byly v těsné blízkosti pavilonu lány květinových záhonů, jezírka a menší orientální stavby sloužící jako ptačí voliéra, místo pro hrající hudebníky a také domek s kulečníkem.
Starý hrad si stále uchovává tajemný ráz
Ve 40. a 50. letech vrcholila obliba pravých romantických parků, které už nepotřebují spoustu stezek s řadou pomníků a symbolů. Vnuk Viléma I. Carlos Auersperg proto zámecký park ve Vlašimi postupně měnil v přírodně krajinářském duchu.
Vybudoval tři vstupní novogotické brány, přistavěl Benátskou studánku, Maurskou besídku a přestavěl i pseudogotický Starý hrad. Každý z objektů přinášel návštěvníkům i překvapení. Například ve Starém hradě po stisknutí tlačítka vyjížděl před očima návštěvníků z podlahy nábytek a pomocí tajného mechanismu se poté ukrýval zpátky pod podlahu. Proto byl Starý hrad původně označován jako Kouzelný hrad.
V jeho prvním patře si v současné době můžete prohlédnout výstavu kreseb Antonína Pucherny, který vlašimský zámecký park zvěčnil v době kolem roku 1800 - tedy v období, kdy tento překrásný anglický park zažíval svou největší slávu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Evakuovaná seniorka se rozhodla vrátit v Kobylé domů. ‚Volala na nás a najednou nebyla,‘ říkají svědci
-
Výbuchy komunikačních zařízení zabily osm lidí v Libanonu, 2750 je zraněno. Hizballáh viní Izrael
-
Macron neměl moc na výběr. Levicový premiér by pro něj byl ekonomickým postrachem, míní novinář
-
Volbami může zamíchat nízká účast, upozorňuje politolog Novotný a očekává ‚výprask‘ vládních stran