Tvrz Tuchoraz spojila obrannou funkci s luxusním bydlením pozdního středověku

První zmínky o Tuchorazi pocházejí z roku 1295. Největší rozkvět ji potkal za Mikuláše Dačického z Landštejna, který byl nejvyšším písařem za krále Jiřího z Poděbrad a maršálem jeho choti, královny Johany. Na Tuchorazi začal jako své letní sídlo budovat v roce 1477 honosnou tvrz s bezpečnostní věží, která je dodnes jedinečnou ukázkou propojení obranného systému s pohodlným bydlením

Už při příchodu k tvrzi jsou na stěnách kolem vstupní brány vidět pozůstatky kulek z dávné bitvy. Až se nechce při pohledu na četné důlky ve zdech věřit, jak intenzívně se tu kdysi bojovalo. Během třicetileté války v roce 1639 do Tuchoraze přišlo 20 000 švédských vojáků, kteří táhli z Kutné Hory přes Kolín a Český Brod na Prahu a tvrz dobývali. Tvrz byla značně poničena a následně zbořena, ale obranná věž se dochovala dodnes a je velmi pěknou stavební ukázkou pevnostní fortifikace pozdního středověku.

Klenba je kopií z kaple chrámu sv. Víta

Mikuláš Dačický z Landštejna si zámek na Tuchorazi nechal stavět jako reprezentační sídlo, kam zval významné hosty. Na stavbu povolal pražského architekta - mistra Květoně, odchovance Petra Parléře. Květoňův styl inspirovaný zmíněným Petrem Parléřem je tu patrný na mnoha místech.

Klenba v Tuchorazi je dobovou kopií klenby Petra parléře v chrámu sv. Víta|foto: Markéta Vejvodová

Tvrz s téměř čtvercovým půdorysem je vysoká 23 metrů. V přízemí se nachází unikátní křížová klenba. Vedle vstupu je patrná jáma, ve které byl kdysi umístěn mohutný mechanismus zajišťující bránu padacím mostem. Do pater věže se vstupuje točitým kamenným schodištěm.

Druhé patro věže sloužilo k reprezentačním účelům. Všechna čtyři okna jsou vybavená prostornými kamennými sedýliemi, na kterých mohl majitel a jeho nejbližší v případě ohrožení pohodlně spát. Strop zakončuje obkročná hvězdová klenba, v jejímž svorníku je symbol landštejnské růže. Klenbu vytvořil mistr Květoň na žádost Mikuláše z Landštejna jako kopii klenby svatováclavské kaple v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.

Reprezentační místnost měla i záchod

Pro případ obléhání byl přímo v reprezentační místnosti vybudován prévet, který se zachoval dodnes. Tento středověký záchod měl samostatný vstup přímo a otvorem si můžete potají prohlížet nejbližší okolí tvrze.

Středověká toaleta dnešního uživetele příliš nenadchne|foto: Markéta Vejvodová

V areálu zahrady je dochovaný také vstup do sklepení a zásobárny potravin. Průzkumem nejnovějšími metodami se nově stanovilo místo, kudy vede podzemní chodba z tvrze do bezpečných míst. Možná právě tudy kdysi majitelé utíkali před Švédy. Místo, kde se má začít s kopáním, vyznačuje velký krumpáč zaseknutý do země a čeká na všechny zájemce o dobrodružství. V hloubce 1,5 metru by prý měli narazit na podzemní chodbu.