Tyršův dům v Praze je sídlem Sokola. Komplex budov ukrývá bazén i tělocvičnu

25. květen 2017
Česko – země neznámá

Česká obec sokolská sídlí v Michnově paláci, který je znám také pod novějším názvem Tyršův dům. Jde o nejvýraznější stavbu z komplexu budov na Malé Straně, ke kterému v roce 1925 přibyla také tělocvična. A do areálu patří i nejstarší plavecký bazén v Praze, plněný pramenitou vodou z Petřína.

Na konci 13. století, kdy na Pražském hradě ještě sídlili Přemyslovci a Újezd ležel za hradbami a branami pražských měst, tady stávalo několik kostelíků. Nejstarší zmínka, která by mohla hovořit o místě dnešního Tyršova domu, pochází z roku 1293. Tehdy vyšehradský probošt Jan dostal darem dvorec na Újezdě pod horou Petřínem. Na začátku 14. století byl v těchto místech zřízen klášter dominikánek u svaté Anny, který fungoval až do husitských válek.

V raném novověku zde stálo šlechtické stavení, které už nebylo za hradbami, protože Pražská města se za Karla IV. rozrostla. Vlastníkem byl Adam Slavata z Chlumu, dalším majitelem Jindřich Matyáš Thurn, jehož majetek byl po bitvě na Bílé hoře zkonfiskován. Thurnova manželka Zuzana, rozená z Tiefenbachu, zažádala, aby jí bylo vráceno alespoň její věno, a získala újezdský dům zpátky. Obratem ho prodala za 10 000 kop grošů míšenských Pavlu Michnovi z Vacínova. Ten získal další majetky v okolí dvorce a plánoval přeměnit dvůr v palác se zahradami. Velkolepost plánů je nesporná, ale nedokončená. Palác zůstal v majetku rodu jen necelých 50 let. Skvostem ale zůstal dodnes.

V roce 1767 se majitelem výstavního paláce stal c. k. rakouský erár a za dva roky na místě původních zahrad před palácem vystavěl čtyřstrannou nízkou budovu nové zbrojnice. Palác sloužil jako sklad a výrobna střelných zbraní a pro potřeby vojáků bylo do budovy necitelně zasahováno. V roce 1914 získalo zbrojnici město Praha, ale příslušníci armády ji definitivně opustili až o sedm let později. Zdevastovaný palác, který měl čtyři křídla, příčný spojovací trakt, rizalit a tři nádvoří, koupila v roce 1921 Československá obec sokolská.

Socha Miroslava Tyrše

Tyršův dům byl vrácen Sokolům po 50 letech

Začala rekonstrukce podle projektu architekta Františka Krásného. Úplně nově vznikla budova tělocvičny, do které se v roce 1923 vložily pamětní kameny. Severní a východní křídlo se protáhlo, čímž došlo k uzavření severního nádvoří a tělocvična se propojila s Michnovým palácem. Zbrojnice byla zbourána a na jejím místě vyrostlo letní cvičiště. Slavnostní otevření Tyršova domu proběhlo ve dnech 23. a 24. května 1925. Účastnil se ho i prezident Masaryk.

Za druhé světové války byla z nařízení říšského protektora zakázána veškerá sokolská činnost. Areál Tyršova domu přešel pod říšskou správu. Od roku 1942 se ve sklepních prostorách budovaly kryty, jeden byl i v plovárně. Některé místnosti sloužily jako vojenský lazaret.

Po válce působila v Michnově paláci Fakulta tělesné výchovy a sportu UK, sídlilo tu Muzeum tělesné výchovy a sportu nebo pobočka Národního muzea. V roce 1990 se areál v restituci vrátil České obci sokolské. V roce 2002 objekt těžce poškodila povodeň.

Tělocvična, v roce 2002 tu při povodni byly 3 metry vody

Česká obec sokolská organizuje prohlídky Tyršova domu, do bazénu mají přístup nejen Sokolové a studenti FTVS, ale i veřejnost. „Česká obec sokolská má 160 tisíc členů,“ říká Zdeněk Bartůněk, autor publikace o Tyršově domě a průvodce domem, „42 žup, které jsou rozprostřeny po celé republice. Příští slet máme v roce 2018, jako 100 let Československé republiky, kde na vzniku republiky měli Sokolové velikánský podíl.“

Spustit audio