Tyršův dům v Praze je sídlem Sokola. Komplex budov ukrývá bazén i tělocvičnu

Na konci 13. století, kdy na Pražském hradě ještě sídlili Přemyslovci a Újezd ležel za hradbami a branami pražských měst, tady stávalo několik kostelíků. Nejstarší zmínka, která by mohla hovořit o místě dnešního Tyršova domu, pochází z roku 1293. Tehdy vyšehradský probošt Jan dostal darem dvorec na Újezdě pod horou Petřínem. Na začátku 14. století byl v těchto místech zřízen klášter dominikánek u svaté Anny, který fungoval až do husitských válek.

V raném novověku zde stálo šlechtické stavení, které už nebylo za hradbami, protože Pražská města se za Karla IV. rozrostla. Vlastníkem byl Adam Slavata z Chlumu, dalším majitelem Jindřich Matyáš Thurn, jehož majetek byl po bitvě na Bílé hoře zkonfiskován. Thurnova manželka Zuzana, rozená z Tiefenbachu, zažádala, aby jí bylo vráceno alespoň její věno, a získala újezdský dům zpátky. Obratem ho prodala za 10 000 kop grošů míšenských Pavlu Michnovi z Vacínova. Ten získal další majetky v okolí dvorce a plánoval přeměnit dvůr v palác se zahradami. Velkolepost plánů je nesporná, ale nedokončená. Palác zůstal v majetku rodu jen necelých 50 let. Skvostem ale zůstal dodnes.

V roce 1767 se majitelem výstavního paláce stal c. k. rakouský erár a za dva roky na místě původních zahrad před palácem vystavěl čtyřstrannou nízkou budovu nové zbrojnice. Palác sloužil jako sklad a výrobna střelných zbraní a pro potřeby vojáků bylo do budovy necitelně zasahováno. V roce 1914 získalo zbrojnici město Praha, ale příslušníci armády ji definitivně opustili až o sedm let později. Zdevastovaný palác, který měl čtyři křídla, příčný spojovací trakt, rizalit a tři nádvoří, koupila v roce 1921 Československá obec sokolská.

Socha Miroslava Tyrše|foto: Jolana Nováková

Tyršův dům byl vrácen Sokolům po 50 letech

Začala rekonstrukce podle projektu architekta Františka Krásného. Úplně nově vznikla budova tělocvičny, do které se v roce 1923 vložily pamětní kameny. Severní a východní křídlo se protáhlo, čímž došlo k uzavření severního nádvoří a tělocvična se propojila s Michnovým palácem. Zbrojnice byla zbourána a na jejím místě vyrostlo letní cvičiště. Slavnostní otevření Tyršova domu proběhlo ve dnech 23. a 24. května 1925. Účastnil se ho i prezident Masaryk.

Za druhé světové války byla z nařízení říšského protektora zakázána veškerá sokolská činnost. Areál Tyršova domu přešel pod říšskou správu. Od roku 1942 se ve sklepních prostorách budovaly kryty, jeden byl i v plovárně. Některé místnosti sloužily jako vojenský lazaret.

Po válce působila v Michnově paláci Fakulta tělesné výchovy a sportu UK, sídlilo tu Muzeum tělesné výchovy a sportu nebo pobočka Národního muzea. V roce 1990 se areál v restituci vrátil České obci sokolské. V roce 2002 objekt těžce poškodila povodeň.

Tělocvična, v roce 2002 tu při povodni byly 3 metry vody|foto: Jolana Nováková

Česká obec sokolská organizuje prohlídky Tyršova domu, do bazénu mají přístup nejen Sokolové a studenti FTVS, ale i veřejnost. „Česká obec sokolská má 160 tisíc členů,“ říká Zdeněk Bartůněk, autor publikace o Tyršově domě a průvodce domem, „42 žup, které jsou rozprostřeny po celé republice. Příští slet máme v roce 2018, jako 100 let Československé republiky, kde na vzniku republiky měli Sokolové velikánský podíl.“