U Dubiček mají Doerellovu vyhlídku, ze které si vychutnáte magický zákrut Labe

26. říjen 2017
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Doerellova vyhlídka u Dubiček na Ústecku je perlou mezi vyhlídkami, které v sobě pojí magii říčního toku a kouzlo širého rozhledu po krajině

Doerellova vyhlídka u Dubiček na Ústecku je perlou mezi vyhlídkami, které v sobě pojí magii říčního toku a kouzlo širého rozhledu po krajině. Navíc je zdejší kraj mimořádně malebný, a tak učaroval nejen turistům a kdysi světově proslulým cestovatelům, ale samozřejmě neunikl ani zájmu romantických malířů 19. století.

Na katastru malé vísky jménem Dubičky je na vrchu Výsluní vysoko nad tokem řeky Labe odedávna vyhlídka. A nese jméno malíře Ernsta Gustava Doerella, ačkoli neexistuje žádný ověřený důkaz, že právě tam skicoval podklad pro nějaký svůj obraz.

Rok 2017 byl rokem dvou výročí tohoto postromantického malíře – 185 let od narození a 140. výročí úmrtí. Celý jeho život byl spjatý s krajinou kolem Ústí nad Labem, Teplic a Litoměřic, i když se narodil v nedalekém saském Freibergu. Otec pracoval v hornictví, matka pocházela z Teplic a tam také začala Ernstova umělecká dráha. Původně se sice učil kupcem u strýce v Litoměřicích, ale velmi brzy učení opustil a v matčině městě se začal věnovat malování interiérů lázeňských domů.

V roce 1856 už byl ale zapsaný jako student pražské akademie v ateliéru krajináře Maxe Haushofera, představitele pozdního romantismu. Studia sice nedokončil, ale Haushoferův vliv je z jeho prací patrný do konce života. Od roku 1859 žil Doerell v Ústí nad Labem. Nit života mu však už v roce 1877, tedy v pouhých 45 letech přetrhla tuberkulóza.

V seznamu jeho prací najdeme portréty, dokonce i studie ke střeleckým terčům, ale jeho hlavním tématem byla krajina severozápadních Čech a Českého středohoří, která ho nadchla. Bezděky se tak stal dokumentaristou průmyslového rozvoje zdejší krajiny. Na jeho obrazech najdeme přístav, železnici, továrny tak, jak postupně vrůstaly do romantických míst.

Pamětní deska Ernsta Gustava Doerella

Zajímavé je, že Doerell nemaloval v plenéru, tedy ve volné přírodě. Tam pořizoval jen náčrty, skicy nebo akvarely. Teprve doma tvořil obrazy, které zachycovaly atmosféru místa, často s kombinací různých úhlů pohledu. Proto je někdy obtížné určit, z kterého místa ten či onen obraz vznikl. Nic to ale neubírá na věrnosti zobrazovaných objektů.

V roce 2017, v roce kulatých výročí Ernsta Gustava Doerella, inicioval Karel Punčochář z ústeckého Klubu českých turistů umístění nové malířovy pamětní desky a společným úsilím Obecního úřadu v Řehlovicích a Muzea města Ústí nad Labem byla 26. srpna deska slavnostně odhalena.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...