U Koutu na Šumavě najdete v polích netradiční gloriet aneb klobouk na čtyřech nohách

12. leden 2015
Česko – země neznámá

Houba na čtyřech nohách nebo odložený klobouk obra. I tak nazývají hlavně děti netradiční altánek u obce Kout na Šumavě nedaleko Domažlic, takzvaný gloriet, který je skutečně k nepřehlédnutí. Na čtyřech žulových hranolech je usazená kulatá dřevěná střecha ze šindele. A ten výhled odtud na okolní přírodu! Zkrátka místo jako stvořené pro výlet.

Gloriet, dnes přezdívaný jednoduše klobouk, najdete asi půl kilometru nad obcí Kout na Šumavě na holém návrší. Současná podoba kdysi oblíbeného výletního altánku má připomínat kardinálský klobouk. Legenda totiž říká, že právě tady ztratil roku 1431 kardinál Cesarini prchající před husity od Domažlic svoje listiny, zlatý kříž a také klobouk.

Právě tady na nenápadném návrší se prý dokonce psaly české dějiny. Husitská vojska pod velením kněze Prokopa Holého údajně téměř bez boje porazila křižácké vojsko vedené markrabětem Fridrichem Braniborským. Tato porážka přesvědčila tehdejší představitele církve o zbytečné snaze pokořit Čechy silou. Po této bitvě už prý s Čechy všichni raději vyjednávali.

Pod Glorietem je Kout na Šumavě

Balvany chrání vzácnou památku před nepozornými traktoristy

Mnohem prozaičtější verzí vzniku altánku je, že odtud byl vždycky hezký výhled a tehdejší šlechta chtěla mít toto místo alespoň částečně zastřešené. Kromě obce Kout na Šumavě jsou odtud vidět například vrchy Českého lesa, město Kdyně, rozhledna Koráb nebo zřícenina hradu Rýzmberk.

Žulové hranoly nesoucí střechu jsou tu už od první poloviny 19. století. Ke glorietu tehdy vedla přímo z nádvoří nedalekého koutského zámečku cesta lemovaná stromořadím.

Žulový základ

Stromy lemují cestu ke glorietu i dnes. Místní si památky váží a hýčkají i její okolí. Aby uchránili vzácnou stavbu, se kterou přímo sousedí pole, jsou kolem základny altánu rozložené balvany. Ty altán chrání hlavně před nepozornými traktoristy.

Není divu. S osudovou nepozorností se gloriet zvaný klobouk setkal ve své dlouhé historii několikrát. Naposledy shořelo při opravě v roce 1973 několik do té doby zachovalých trámů. Původní jsou dnes už jen žulové hranoly. Obnovené zastřešení je z roku 2006.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d1605.5002326867593!2d12.993292160725714!3d49.408137187649785!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNDnCsDI0JzI5LjkiTiAxMsKwNTknMzYuNCJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1421050412089" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: Pavel Halla
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.