U Louky na Sokolovsku vyvěrá ze země unikát. Grünská kyselka má nejvíc hořčíku na světě

Lidé k přirozenému vývěru u obce Louky chodili odjakživa, protože šlo o zdroj vynikající vody. Později hrabě Beaufort, správce panství v Bečově nad Teplou, vývěr vody podchytil a od konce 19. století se u pramene vystřídala celá řada podnikatelů, jak popisuje geolog Petr Rojík.

Místo jen kvetlo. Jeden z nájemců tady například nechal postavit velký osmiboký pavilon pro všechny příchozí. Za osvěžením do krásné přírody pravidelně vozil lázeňské hosty z nedalekých Mariánským Lázní autobus.

Na zájemce kromě vývěru minerálky čekala voňavá káva a zákusek. U pramene vyrostla totiž kavárna s cukrárnou, ve které jste si mohli dát kávu zalitou místní minerálkou a k tomu šlehačku s lesními jahodami.

Vše přerušila druhá světová válka. Během okupace tu byla vojenská průmyslová stáčírna minerálky, kde do úmoru pracovali francouzští zajatci. Minerálka putovala až do Afriky, protože se nekazila.

Po válce místo dál pustlo. Znovu ožilo až v roce 1990, kdy svou stáčírnu spustily Karlovarské minerální vody. A obnovily i místní přirozený vývěr. Takže si tu každý může zdarma natočit pro svoji potřebu vynikající minerálku. Osvěžit se a užít si atmosféru místa a čistotu okolní přírody.

Proč je v minerálce tolik hořčíku?

Může za to unikátní hornina, kterou se voda z hlubin dere na zemský povrch. Hadec. Hadcové horniny jsou samy o sobě extrémně hořečnaté, protože podle slov geologa Petra Rojíka pocházejí ze dna oceánu, který na tomto místě kdysi dávno býval. Minerální voda teď navíc prostupuje trhlinami v horninách a bere sebou hořčík a další prvky.

Minerálka teče čůrkem|foto: Pavel Halla

Hadec je hornina naprosto výjimečná. Na zemském povrchu se téměř nikde nevyskytuje. Doma je v zemském plášti. Tedy tak hluboko, kam se člověk nikdy nepodívá. Existuje jen málo míst, kde se hadec dostává na zemský povrch. Většinou jde o dna oceánů.

Hadce v oblasti Slavkovského lesa v Karlovarském kraji dokládají, že tu kdysi dávno byl rozlehlý oceán. Hadcové těleso ve Slavkovském lese, které vystupuje na zemský povrch, je 30 kilometrů dlouhé a 8 kilometrů široké a sahá do pro nás neznámých hloubek. Tak si na slova Petra Rojíka vzpomeňte, až přijedete ochutnat minerální vodní dar z hlubin Země.