U malých dětí se dá astma zvrátit. Musíme na něj ale přijít včas, říká Kateřina Cajthamlová

„V Evropě se vyskytuje astma zhruba u 5 % lidí a 63 % z toho jsou děti mladší 5 let,“ popisuje známá lékařka. „Faktory vzniku jsou genetické, ale mohou být i vývojové, to znamená, že v určité fázi vývoje se člověk dostane do situace, kdy se mu zúží dýchací cesty vlivem nějakého chronického zánětu. Mohou to být i vlivy zevního prostředí.“

Jak poznáme astma

„U astmatu jde nádech sám, ale na výdech potřebujeme volné dýchací cesty. U astmatu jsou ale zúžené tím, že svaly jsou zvětšené, sliznice je ztluštěná a hlen, který máme v dýchacích cestách je hustší, protože je naplněn řadou bílých krvinek. Při výdechu je pak slyšet jakýsi pískot.“

Podle Kateřiny Cajthamlové vzniká astma na genetickém podkladě a musí tam být nějaký vyvolávací podnět. „Jedná se o situaci, kdy se alergický člověk dostane do styku s pyly nebo alergeny od zvířat. U malých dětí je problém způsobem tím, že anatomicky jsou jejich dýchací cesty užší, takže může snáze docházet k jejich uzávěru. Důležité je ale říct, že u malých dětí je astma reversibilní, tedy se dá zvrátit, ale musíme na něj přijít včas. Je důležité, aby v okolí dítěte nikdo nekouřil a důležitá je i dechová rehabilitace.“

Výjezdy k astmatikům

Podle vedoucí lékařky ZZS Plzeňského kraje Denisy Štruncové nejsou výjezdy k astmatickým záchvatům tak časté. „Je to dané sezónně. Astma jako takové je na podkladě alergií a alergeny jako trávy a pyly bývají aktivní v sezóně,“ popisuje.

Zároveň je podle ní možné, aby si pacient spletl astmatický kašel s příznakem jiné nemoci. „Dušnost nebo pocit dušnosti provází spoustu dalších onemocnění, může to být i angina pectoris, infarkt myoakardu nebo může doprovázet i nejrůznější úzkostné stavy.“

Dušnost provází třeba i anginu pectoris nebo úzkostné stavy|foto:Profimedia

Kdy se mít na pozoru

Podle Kateřiny Cajthamlové je třeba mít se na pozoru, pokud začneme mít ztížené stavy dýchání se sípavým výdechem. „Člověk má plíce v nádechu, roztažený hrudník, lapá po vzduchu a rozkašle se.“

„Příznaky bývají často ranní, ale můžou začít i v druhé polovině noci nebo mohou být při nějaké zátěži – chůzi do kopce nebo když něco zvedáme. Je důležité zajít včas k lékaři, brát léky, protože i vysazení léků může vést k tomu, že se astma projeví. V pylové sezóně bych potom doporučovala zdržovat se tam, kde pyly nejsou.“

První pomoc při astmatu

• Je potřeba zvýšit vydechovací rychlost
• Dáme lokty k hrudníku a snažím se na něj tlačit a vykašlávat, dostat vzduch ven
• Pokud to nejde a stav trvá, raději volat záchranku, než mít potom větší problémy
• V případě zavedené léčby si vzít akutní léky, inhalace nebo inhalační kortikoidy
• V mezidobích zvlhčovat vzduch a dělat dechovou rehabilitaci – zpívat, křičet, volat, smát se
• Sportovat, být často venku a vykašlat se na starosti

Jaké jsou fáze astmatu a co se stane, když astma nebudeme léčit? Lze astma vyléčit? Jak vypadá astma kardiální? Poslechněte si rady a doporučení doktorky Kateřiny Cajthamlové v záznamu pořadu Vesele a zdravě.