U malých dětí se dá astma zvrátit. Musíme na něj ale přijít včas, říká Kateřina Cajthamlová

17. listopad 2023

„Bronchiální astma je chronické onemocnění dýchacích cest, při němž dochází k zúžení cest dýchacích na zánětlivém podkladě. Dobrá zpráva je, že se dá vyléčit,“ popisuje doktorka Kateřina Cajthamlová v pořadu Vesele a zdravě.

„V Evropě se vyskytuje astma zhruba u 5 % lidí a 63 % z toho jsou děti mladší 5 let,“ popisuje známá lékařka. „Faktory vzniku jsou genetické, ale mohou být i vývojové, to znamená, že v určité fázi vývoje se člověk dostane do situace, kdy se mu zúží dýchací cesty vlivem nějakého chronického zánětu. Mohou to být i vlivy zevního prostředí.“

Jak poznáme astma

„U astmatu jde nádech sám, ale na výdech potřebujeme volné dýchací cesty. U astmatu jsou ale zúžené tím, že svaly jsou zvětšené, sliznice je ztluštěná a hlen, který máme v dýchacích cestách je hustší, protože je naplněn řadou bílých krvinek. Při výdechu je pak slyšet jakýsi pískot.“

Podle Kateřiny Cajthamlové vzniká astma na genetickém podkladě a musí tam být nějaký vyvolávací podnět. „Jedná se o situaci, kdy se alergický člověk dostane do styku s pyly nebo alergeny od zvířat. U malých dětí je problém způsobem tím, že anatomicky jsou jejich dýchací cesty užší, takže může snáze docházet k jejich uzávěru. Důležité je ale říct, že u malých dětí je astma reversibilní, tedy se dá zvrátit, ale musíme na něj přijít včas. Je důležité, aby v okolí dítěte nikdo nekouřil a důležitá je i dechová rehabilitace.“

Výjezdy k astmatikům

Podle vedoucí lékařky ZZS Plzeňského kraje Denisy Štruncové nejsou výjezdy k astmatickým záchvatům tak časté. „Je to dané sezónně. Astma jako takové je na podkladě alergií a alergeny jako trávy a pyly bývají aktivní v sezóně,“ popisuje.

Zároveň je podle ní možné, aby si pacient spletl astmatický kašel s příznakem jiné nemoci. „Dušnost nebo pocit dušnosti provází spoustu dalších onemocnění, může to být i angina pectoris, infarkt myoakardu nebo může doprovázet i nejrůznější úzkostné stavy.“

Dušnost (ilustrační foto)

Kdy se mít na pozoru

Podle Kateřiny Cajthamlové je třeba mít se na pozoru, pokud začneme mít ztížené stavy dýchání se sípavým výdechem. „Člověk má plíce v nádechu, roztažený hrudník, lapá po vzduchu a rozkašle se.“

„Příznaky bývají často ranní, ale můžou začít i v druhé polovině noci nebo mohou být při nějaké zátěži – chůzi do kopce nebo když něco zvedáme. Je důležité zajít včas k lékaři, brát léky, protože i vysazení léků může vést k tomu, že se astma projeví. V pylové sezóně bych potom doporučovala zdržovat se tam, kde pyly nejsou.“

První pomoc při astmatu

  • Je potřeba zvýšit vydechovací rychlost
  • Dáme lokty k hrudníku a snažím se na něj tlačit a vykašlávat, dostat vzduch ven
  • Pokud to nejde a stav trvá, raději volat záchranku, než mít potom větší problémy
  • V případě zavedené léčby si vzít akutní léky, inhalace nebo inhalační kortikoidy
  • V mezidobích zvlhčovat vzduch a dělat dechovou rehabilitaci – zpívat, křičet, volat, smát se
  • Sportovat, být často venku a vykašlat se na starosti

Jaké jsou fáze astmatu a co se stane, když astma nebudeme léčit? Lze astma vyléčit? Jak vypadá astma kardiální? Poslechněte si rady a doporučení doktorky Kateřiny Cajthamlové v záznamu pořadu Vesele a zdravě.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.