U středočeské Kamenice vás lipová alej dovede k dílu Josefa Václava Myslbeka

Vedle slavného pivovaru tu založil i mnoho dalších podniků – Kamenický hamr, cihelnu, hřebčíny, mlékárnu, a mnoho dalších. Ale především společně s celou rodinou pečoval o okolní krajinu, která si zachovala svoje kouzlo dodnes.

Na téměř 20 km trasu se můžete vydat pěšky nebo na kole

Stezka vychází z nádraží v Mirošovicích, prochází Velkými Popovicemi a protíná přírodní rezervaci Velkopovicko až okolí Kamenice, kde končí. Čeká vás krásný celodenní výlet. Z celkem deseti zastávek si asi nejvíce vychutnáte okolí zámku Štiřín, lesní studny s mimořádně kvalitní vodou, přírodní park Velkopopovicko, ale také jedinečnou lipovou alej, kterou Ringhofferové krátce po roce 1890 vybudovali z Kamenice k nedaleké rodinné hrobce.

Lipovou alej dnes tvoří překrásně vzrostlé lípy a není divu, že listy lípy najdete nejen ve znaku obce Kamenice, ale lípa se stala také symbolem celého bývalého Ringhofferova panství. Ringhofferové ostatně v rámci svého panství aleje budovali na mnoha místech, především jako spojnice mezi jednotlivými sídly.

Lipová alej u Kamenice|foto: Eva Kršňáková

Lipová alej vás přivede k významnému uměleckému dílu konce 19. století

Památník Ringhofferovy hrobky vytvořil architekt Jiří Stibral v roce 1892. Jeho dominantu ale dotváří významné umělecké dílo – bronzová socha „Ukřižovaný“ od Josefa Václava Myslbeka z roku 1890, které vytvořil na objednávku právě pro barona Ringhoffera. Dílo je cenné především z historického hlediska, právě s touto sochou Josef Václav Myslbek získal svá první zahraniční ocenění – nejprve v roce 1891 zvítězil na Jubilejní zemské výstavě v Praze, poté v roce 1892 získal zlatou medaili na Pařížském salónu a další ceny v Mnichově, Bruselu a americkém Chicagu...

A na závěr cenná rotunda, kterou podle legendy založil sv. Vojtěch

Ringhofferova hrobka s Myslbekovou sochou Ukřižovaný|foto: Eva Kršňáková

Poslední zastávkou na naučné stezce Krajinou barona Ringhoffera je Rotunda a kostel sv. Martina v Kostelci u Křížků. Vznik rotundy je podle legendy připisován sv. Vojtěchu z rodu Slavníkovců. Zatímco v Praze dojednával s českým knížetem Boleslavem II. založení kláštera pro benediktiny, které s sebou do Čech přivedl z Říma, mniši zatím zůstali přes zimu ubytování v nejstarší části Kostelce – v osadě Kalifáč. Jednání bylo dlouhé, ale nakonec úspěšné. Klášter v pražském Břevnově byl v roce 993 nakonec skutečně založen.

Sv. Vojtěch z radosti nad tím, že panovník jeho požadavek vyslyšel a že své druhy po roce jednání v Kostelci opět našel, položil na nejvyšším místě osady základní kámen nové rotundy. Rotunda je dnes součástí kostela sv. Martina.