U Suletic v Českém středohoří stojí v lese Čertova zeď. Vypadá jako dílo člověka
V lesích poblíž Suletic, vísky uprostřed kopců Českého středohoří, se nacházejí dva skalní útvary. Oba se jménem Čertova zeď. Vypadají totiž jako výtvor člověka, ale přitom jde čistě o dílo přírody. Západní Čertova zeď je považována za dvojníka stejnojmenné Národní přírodní památky Čertova zeď u Osečné v Libereckém kraji.
Obě skály jsou žíly čedičové horniny, které eroze vypreparovala do podoby skalních zdí. Nacházejí se severně od Suletic a jsou od sebe vzdáleny asi 150 metrů. Na tu méně atraktivní, východní zeď, vršili v minulosti zemědělci kameny ze svých polí, až ji téměř zakryli.
Cesta k Čertovým zdem začíná v části Suletic zvané Berand. Ze silnice odbočíte doleva na luční a posléze lesní cestu. Vede kolem zahrady domu č.p. 28. Cesta se v lese stáčí východním směrem a přivede vás k hluboké rokli poblíž louky na návrší. Rokle přesně kopíruje východozápadní směr. Po překonání rokle se musíte pozorně podívat kolem sebe, protože se Čertovy zdi ukrývají mezi buky.
Nejvíc na skalních útvarech upoutá jejich nápadná podobnost se skutečnými zdmi. Skály opravdu vypadají, jako by je někdo postavil z dlouhých černošedých cihel. Tyto „cihly“ vlivem eroze ze skal postupně odpadávají. Skála je rozdělena na sloupce nikoli ve svislém, jak jsme v Českém středohoří zvyklí, ale ve vodorovném směru, a tím se ještě víc přibližuje skutečné zdi. Ve skále jsou navíc vidět pěkné černé krystaly minerálu augitu o průměru až jeden centimetr.
Názvy skalních útvarů přitom nejsou daleko od pravdy. Zrodily se totiž hluboko v pekle magmatického krbu takzvaného vulkanického centra v obci Roztoky na druhém břehu Labe. Odtud proniklo magma do vzdálenosti mnoha kilometrů a využívalo při tom tektonických puklin v zemské kůře. Časem okolní vulkanické popely podlehly erozi, čímž došlo k odkrytí mnohem tvrdší a odolnější žilné horniny. Další Čertovy zdi stojí v Českém středohoří také u hradu Vraty a pod Stříbrným rohem u Těchlovic.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚To je moje věc.‘ Primátor Svoboda objednal analýzy za statisíce, autor v oboru nemá zkušenosti
-
Školy často nejsou na řešení šikany připraveny. S prevencí měla základka v Hodoníně začít dávno
-
Kvitová se po mateřské vrací k tenisu, koncem února nastoupí na turnaji v americkém Austinu
-
Viktor Orbán zveřejnil majetkové přiznání. Jeho úspory jsou podle něj nižší než jeho měsíční plat