U Trutnova žila děsivá saň. Pověst ve městě připomíná symbolická Dračí ulička

28. únor 2018
Skulptura v symbolické Dračí uličce v Trutnově

Město Trutnov se rozkládá na březích řeky Úpy v Krkonošském podhůří. Od nepaměti je spojováno nejen s Krakonošem, ale i s drakem. A tak tam mají Dračí uličku. Původně vedla podél zadních traktů domů v Mostecké ulici. V polovině 19. století se jmenovala Koželužská a ústila do Vodní ulice. V duchu romantismu se pak začala označovat jako Dračí ulička.

Nakonec ulička zanikla při demolici zástavby Slezské a Mostecké ulice v 80. letech minulého století. Ovšem v roce 2004 nechalo město Trutnov vybudovat pomník trutnovské sani, aby tak alespoň symbolicky Dračí uličku obnovilo.

Nejstarší zmínka o drakovi pochází podle historika Muzea Podkrkonoší Ondřeje Vašaty od trutnovského kronikáře Simona Hüttela, který žil pravděpodobně v letech 1530 až 1601. Hrdinou je šlechtic Albrecht z Trautenberga, v pozdějších verzích uhlíř Trut. Známé je také vyobrazení boje hrdiny se saní na Alšově lunetě v Národním divadle. Pověst existuje i v dalších zpracováních a verzích a byl podle ní vytvořen městský znak Trutnova. Je na něm brána, před kterou stojí saň a nad ní letí havran s prstenem.

Pověst praví, že při založení města v roce 1006 bylo potřeba hodně dřeva. Proto se dva dřevorubci vydali do nedalekého lesa. Tam létal havran a podle jeho chování dřevorubci pochopili, že se v lese děje něco nekalého. Uviděli saň, rozběhli se zpátky a dali zprávu rytíři Trutovi. Ten se vypravil do jeskyně a strašlivou saň zabil. Na jeho počest podle něj pojmenovali Trutnov.

V roce 1024 se konal v Brně zemský sněm. Při té příležitosti darovali trutnovští vycpaného draka knížeti, který ho následně věnoval městu Brnu. Tam zavěšen v průjezdu Staré radnice spočívá dodnes.

Ty ukrutný a hanebný netvore

Staré pověsti také vyprávějí, že pahorek, pod kterým bylo dračí doupě, se stal klíčovým pro vyměření vznikajícího města. Proto nechalo vedení města v roce 2004 vyrobit plastiku pahorku a na něm sedící saně a Dračí uličku symbolicky obnovilo. „Skulpturu draka, který má mírumilovnou podobu, vytvořila sochařka Paulina Skavova, spodní část připomínající pahorek kameník Petr Beneš," říká historik Ondřej Vašata.

Podle starobylých pověstí je právě tady nejpamátnější trutnovské místo

Vyvýšenina, na které se rozvaluje docela roztomilá saň, je zároveň vyjádřením celého města obehnaného prstencem hradeb. Ty znázorňuje kovová obruč, na které je nápis ve třech jazycích (obrazně tří městských bran): česky, německy a latinsky. Jde o citaci papežského legáta z jedné verze starých pověstí: „Ty ukrutný a hanebný netvore, jsi požehnáním tohoto města a navěky jím i zůstaneš.“ Obruč ale zároveň symbolizuje i prsten, který na městském znaku nese havran.

Barvy kamenného podstavce zase evokují geologii Trutnovska. Červený kámen odkazuje k permskému pískovci, na kterém leží město, bílý materiál zastupuje skály Čížkovských kamenů a černé kostky připomínají černé zlato Žacléře. Dominantou sochy je kříž jako znamení křesťanské víry.

A jak se k dnešní Dračí uličce dostanete? Z Krakonošova náměstí v Trutnově se dáte cestou dolů směrem k městskému úřadu, ke Slezské ulici a tam už najdete odbočku a informační tabuli. Z náměstí je to podle historika Ondřeje Vašaty coby kamenem dohodil.