Učitelé se mohli zúčastnit kurzu o dějinách a současnosti židovsko-křesťanských vztahů

12. listopad 2006

Vzdělávací a kulturní centrum Židovského muzea v Praze je místem, kde se žáci, studenti i široká veřejnost mohou dozvědět o judaismu, židovských dějinách a kultuře. Z iniciativy Společnosti křesťanů a židů se zde minulý měsíc uskutečnil dvoudenní kurz mezináboženského dialogu pro učitele středních škol nazvaný "Já a Ty". Více k tomuto tématu napsal hlavní organizátor akce a předseda Společnosti křesťanů a židů Petr Fryš.

Víkendový seminář byl určen učitelům středních škol, kteří se ve svých hodinách věnují kulturním i náboženským dějinám židovství a křesťanství a obecněji i multikulturní výchově a mezináboženskému dialogu.

Cílem bylo představit náboženství v jejich historické a myšlenkové pluralitě i vzájemné interakci. Projekt nazvaný "Já a Ty" zřetelně odkazuje k jedné z nejvlivnějších knih židovského myslitele Martina Bubera, na kterou se odvolávají mnozí myslitelé i aktivisté na poli náboženského dialogu.

Buber zdůrazňuje prostý fakt, že pokud vstupujeme do dialogu, setkáváme se s něčím novým, s něčím, co nedokážeme předpovídat. S naším partnerem v dialogu nesmíme manipulovat, ani mu odepřít právo překvapit nás něčím novým.

Vstupovat do takového dialogu není proto snadné, ani samozřejmé a vyžaduje to vzájemnou důvěru. Je také zřejmé, že v reálném světě se jako jednotlivci, sociální, národní či náboženské skupiny nikdy nesetkáváme symetricky - naše aktuální situace i historické zkušenosti se liší.

Určitě nejvýraznější odlišností, která komplikovala vzájemné vztahy židů a křesťanů, je vzájemný nepoměr sil. Není snadné diskutovat o závažných otázkách, má-li jedna strana kvůli množství psychologickou převahu. Existují však i jiné odlišnosti. Zatímco pro křesťany je rozhovor s židovstvím tak trochu zápasem o vlastní kořeny a vlastní identitu, z židovské strany obyčejně není rozhovor s křesťanstvím ničím zásadně odlišným od dialogu s ostatním náboženským a sekulárním světem.

Poslední zásadní odlišností je i skutečnost, kterou bychom mohli nazvat "disproporcí viny". Židé byli během dvoutisíciletého soužití s křesťany nesrovnatelně častěji utlačováni, než tomu bylo naopak. Mnozí křesťané a většina křesťanských církví se dnes proto hlásí ke své historické odpovědnosti za vznik křesťanského antijudaismu. Střet, který snad ve svém počátku nebyl ničím jiným než polemickou konfrontací, se postupem času stal iracionální nenávistí, obhajobou nejrůznějších předsudků i násilností a v posledku posloužil zrůdným nacistickým teoriím, které vedly k holocaustu. Byl to především tento impuls, který přinutil křesťany - a jiným způsobem též židy - aby se nad svým přístupem ke všemu odlišnému i okolnostmi vzájemného rozchodu znovu zamysleli.

Společnost křesťanů a Židů připravila vzdělávací projekt pro učitele s řadou přednášek a diskusí v naději, že příklad a zkušenosti židů a křesťanů, kteří se dnes zapojují do vzájemného dialogu, bude zajímavý i pro studenty středních škol. O projektu je možno se více dozvědět na webové adrese www.krestane.zide.info.

autor: Petr Fryš
Spustit audio