Údolí Sejfů je nejkrásnější na jaře. Pokrývají ho koberce kvetoucích bledulí

Údolí Sejfů najdete za Ústím nad Orlicí. Svírají ho svahy Vadětína (524 metrů nad mořem) a návrší nad Oldřichovicemi (395 metrů nad mořem). Nejčastěji do něj návštěvníci vstupují poblíž řeky Tiché Orlice, v městské části Oldřichovice, kde prochází nenápadnou travnatou cestou mezi dvěma rodinnými domy. Uvítá vás první zastavení naučné stezky a také potok, který dal Údolí Sejfů jméno.

Název údolí vychází pravděpodobně z němčiny, zkomolením slova seipen, tedy vršení hlušiny, písku. Tak se kdysi označovaly kopečky v korytě potoka a hlavně při jeho březích, které kdysi vznikaly rýžováním drahých kovů. Zlato se ale v Údolí Sejfů nikdy nerýžovalo. Zdejší potok vytvořil zmíněné útvary přirozenou cestou.

Hned u vstupu do údolí stojí tabule naučné stezky. Je na ní fotografie velké bílé plochy rozkvetlých bledulí uprostřed olšin. Bledule v údolí kvetou od konce února do začátku dubna, záleží ale samozřejmě na počasí. První část trasy vede poměrně úzkým údolím, asi po kilometru se krajina postupně rozevírá. Po dvou kilometrech se začínají po levé straně objevovat trsy bledulí, které postupně přecházejí do širokých pásů.

Geologické podloží Údolí Sejfů tvoří mořské usazeniny z období svrchní křídy, jemnozrnná opuka a pískovec. Kromě bledule jarní se zde daří i áronu plamatému. S místními chráněnými rostlinami i živočichy vás seznámí několik zastavení a informačních cedulí. Celá oblast je totiž registrována orgány státní ochrany přírody jako významný krajinný prvek.

Cesta Údolím Sejfů.jpg|foto: Tereza Brázdová

Zřícenina opředená legendami

Turistická trasa Údolím Sejpů je značená žlutě. Není náročná, má jen necelé čtyři kilometry a pohodlně ji zvládnou i rodiny s dětmi, třeba i se sportovním kočárkem. Začátek cesty je v 355 metrech nad mořem, konec ve 411 metrech. Po čtyřech kilometrech od vstupu do údolí vyjdete na návrší poblíž osady Na Humperku, nad obcí Hnátnice. Z údolí Sejfů ale můžete pokračovat dál a podniknout třeba cestu ke zřícenině hradu Žampach.

Kopec s nevšedním tvarem, působivá krajina podhůří Orlických hor a vskutku dobrodružné dějiny udělaly z obce Žampach pozoruhodné místo. V druhé polovině 13. století tu vznikl hrad a dokonce už o prvním majiteli Petru ze Žampachu se v roce 1309 píše jako o loupeživém rytíři.

Turiisté v Údolí Sejfů|foto: Milan Richter

Další výraznou postavou dějin Žampachu je rytíř Jan ze Smojna, zvaný „Pancíř“. Šlechtic se zúčastnil italského tažení Karla IV., při kterém se dokonce vyznamenal. Podle historických zpráv ho císař odměnil zlatým řetězem či pásem. Když Jan získal v roce 1348 hrad Žampach, stal se z něj ovšem loupeživý rytíř. Sužoval nejen místní obyvatele, ale i projíždějící kupce. A trest ho neminul, císař Karel IV. ho prý nechal popravit. Z hradu toho do dnešních dob moc nezůstalo, výhledy z hradního návrší jsou ale nádherné.