Unikátní mlýn v Hačkách si vyprojektoval sám mlynář

3. listopad 2015
Větrný mlýn v Hačkách

Vesnička Hačky na Prostějovsku klame tělem. Přestože se nachází v nadmořské výšce kolem 500 metrů, máte pocit, že jste kdesi vysoko v horách. I proto zde jistý mlynář postavil větrný mlýn. O jeho pohon zde totiž nikdy nebyla nouze. Stavbu pojal tak unikátně, že se na ni jezdí dívat odborníci i ze zahraničí.

Mlýn v Hačkách souvisí patrně se zánikem poddanského stavu. V roce 1865 se poprvé uvádí jeho existence na nejvyšším vrcholu nad obcí. Mlynář tedy patrně získal půdu, kterou využil ke stavbě mlýna.

Původní mlýn byl tzv. německého typu, ty jsou budovány ze dřeva a otáčí se celé kolem silného dubového kůlu zabudovaného do země. Existoval až do roku 1914, kdy vyhořel do základů. Obecní záznamy popisují, že přestože mlýn stával jen pár desítek metrů za posledními statky obce, byla ten den taková mlha, že požár nikdo nespatřil.

Patrně první světová válka a další těžkosti novou stavbu zdržely. A tak až v roce 1923 se nad Hačkami opět roztočilo oběžné kolo nového větrného mlýna. Jeho stavitelem byl jistý Josef Blažek, který v roce 1925 přistavil k mlýnu obytné stavení.

Mlýn zachránil fotograf s romantickou duší

Mlýn patrně sloužil až do druhé světové války a možné ještě chvíli po ní. Přesné zprávy o tom nemáme. V šedesátých letech byla budova mlýna i sousední stavení opuštěno. V té době se kolem toulal olomoucký fotograf a výtvarník Antonín Gribovský, kterého mlýn uchvátil, a tak jej koupil a začal rekonstruovat. A nakonec mlýn v rodině zůstal.

Mlýnské kameny jsou v zahradě u v domácnosti všudypřítomné

Na mlýnu je unikátní jeho konstrukce. Stavitel se sice nechal inspirovat podobnými stavbami, nebál se ale modernějších řešení. A tak již pohled na větrné kolo prozradí inspiraci novějšími větrnými turbínami, které se v té době používaly zejména k čerpání vody. Namísto klasických čtyř lopatek má kolo lopatek šest. Hlavní kuželové kolo náhonu je sice z litiny, je ale opatřeno dřevěnými zuby, které měly za úkol tlumit hluk a vibrace kola.

Čtěte také

Mlýn podle současných majitelů nesloužil k mletí mouky, nýbrž krup. Ty se mlely na několik velikostí, a tak bylo v bývalé mlýnici hned několik mlecích a šrotovacích stroků. Nechyběla ani transmise, která umožňovala připojit další stroje k pohonu.

Pohled ze střechy mlýna na Bouzovskou vrchovinu

Ani tento mlýn však nebyl bez chyby. Vrchlík věžičky, v níž je ukotveno větrné kolo, měla původně otáčet směrovka. Byl však tak těžký, že s ním vítr nikdy nehnul, a tak se muselo kolo proti větru natáčet koňským potahem.

Unikátní mlýn stojí nad Hačkami dodnes. Většina zařízení sice již vzala za své, současní majitelé se o něj ale vzorně starají. Existuje proto šance, že zde jako maják bude stát nejen do své stovky, ale snad i mnohem déle.