Unikátní přírodní památka Bašta na Plzeňsku vám ukáže černouhelnou sloj na denním světle

9. říjen 2014
Česko – země neznámá

Největší audioportál na českém internetu

Nenápadnou stavbu nejdete hned u silnice | Foto: Pavel Halla

Unikátní přírodní památka Bašta na Plzeňsku vám ukáže černouhelnou sloj na denním světle

Černé uhlí je v zemi uložené hodně hluboko. To ostatně každý dobře ví. Přesto existuje místo, kde se černé uhlí objevilo až na samém povrchu země. A najdeme ho dokonce u nás. Světovou raritou je lokalita na Rokycansku v západních Čechách, kde se ještě v minulém století těžilo vzácné černé uhlí jednoduše jako kámen v lomu. Dnes je tu unikátní přírodní památka Bašta s jedinou dochovanou černouhelnou slojí pozorovatelnou na denním světle u nás.

Zemský povrch mezi Břasy, Kříšemi a Stupnem je dodnes plný umělých prohlubní a kráterů. Měsíční krajinu ale nečekejte. Většinu kráterů dnes skrývá lesní porost. Černé karbonské uhlí tady horníci těžili v povrchových dolech, vlastně lomech. Dnes už se tu uhlí sice netěží, ovšem můžete si prohlédnout alespoň zajímavou uhelnou naučnou stezku.

Na okraji rozlehlého kráteru najdete zastřešený portál, který ukrývá část dochované černouhelné sloje. Místo se jmenuje Bašta a je přírodní památkou. Ta vznikla u vstupu do bývalého povrchového dolu Kliment. Po schůdkách se tu dostanete až téměř na dosah černému uhlí.

Povrchová těžba černého uhlí na Břasku

Tohle na denním světle nikde jinde neuvidíte

Masivní černá stěna vás zaujme hned na první pohled svojí mohutností. Vidět je jí přitom jen necelá třetina, což jsou zhruba čtyři metry. I tak jde o impozantní přírodní dílo. Protože jde o uhlí, kterým se dá běžně topit, chrání sloj kromě zastřešení také důkladně pletivo. Sloj tak můžete pozorovat nejblíž ze dvou metrů.

I odtud je ovšem v černé mase vidět zajímavé „žíhání“. Jde o vrstvy jílů nebo písku, takzvané proplástky. Když už jsme u terminologie, vlastním uhelným slojím se říká „flece“, menším „flícky“. A nesmíme zapomenout na uhelný vozík zvaný „hunt“ s dřevěnými bočnicemi – „sajtnami“.

Světlé pruhy jsou proplástky jílu a písku

K dopravě uhlí se při těžbě využívala visutá lanovka, která ho přepravovala právě pomocí vozíků - huntů. Vozíky tady denně z povrchového dolu vozily vzácný nerost ještě poměrně nedávno. Těžba ustala až počátkem 90. let 20. století. Přírodní památka Bašta vznikla v 80. letech. Černouhelná sloj byla zanechána tak, jak ji opustil poslední horník.

Černé uhlí se na vzduchu a vlivem vlhka začalo postupně rozpadat na úlomky a mour. Problém s rozpadem horniny se nakonec podařilo vyřešit až speciálním ošetřením a zakonzervováním celého uhelného profilu. Definitivně ale vyhráno není. Přírodní památka Bašta je i nadále velice křehký přírodní výtvor, o který je nutné pečovat. Dnes je součástí nové naučné stezky s názvem Po stopách důlní činnosti na Břasku.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d1575.6166414356808!2d13.569010877008742!3d49.8323336634021!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNDnCsDQ5JzU2LjUiTiAxM8KwMzQnMDcuOSJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1412847677144" width="610" height="350" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
autor: Pavel Halla

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.