Unikátní projekt vrátil vlky na Šumavu. U Srní je lze pozorovat
Pokud máte doma psa, měli byste si naplánovat výlet do Srní na Šumavě. A jestli navíc milujete šumavskou přírodu, máte hned dva důvody, proč tam vyrazit. Nedaleko Srní totiž otevřeli unikátní informační centrum s rozlehlým lesním areálem a tříhektarovým vlčím výběhem. A vlkům se v něm líbí.
Na jaře přivedli v Srní vlk původem z plzeňské zoologické zahrady a vlčice z Německa na svět čtyři zdravá vlčata. Díky nepřetržitému snímání kamerovým systémem můžete v návštěvnickém centru sledovat přirozené chování vlků v přírodě. A uvidíte i třeba to, co znamená „mít hlad jako vlk“.
Když budete trpěliví a tiší, můžete zahlédnout vlky i na živo. Z ničeho nic se vyřítí z lesa a jako sehraná smečka se vrhnou na dovezené maso. Před tím ale čekají, až odjede správce, který maso přivezl. Není to zkrátka zoo, ale skutečná příroda.
K pozorování je tu připravena přibližně tři sta metrů dlouhá dřevěná lávka v asi čtyřmetrové výšce nad zemí, která je s asistencí přístupná i pro vozíčkáře. Pozorování vlků je o štěstí. Žijí tady v přirozeném prostředí, jsou plaší, a proto se ukázat vůbec nemusí. Základní pravidlo tedy zní být opravdu potichu a nejlépe si sem naplánovat výlet ve všední den. O víkendech je tu příliš návštěvníků.
Vlčí smečka uprostřed šumavské přírody
Na lávce ve vlčím výběhu najdete také informace, jak porozumět vlčí mimice a grimasám. A tím vlastně i chování třeba právě vašeho psa doma. Vždyť všichni psi mají svoje kořeny právě ve vlcích.
K pozorování vlků a jejich přirozeného chování slouží moderní kamerový systém. Celkem tři kamery vidí vlky všude, aniž by o nich sami vlci věděli. Areál je s výjimkou svátků otevřený celoročně.
Vlci na Šumavu patřili odpradávna. Poslední byl zastřelen roku 1874 nedaleko osady Lipka. Teď se sem vlci vrátili alespoň v podobě unikátního návštěvnického centra Národního parku Šumava.
Mimo výběh vede naučný okruh, který vás seznámí se stopami šelem vyskytujících se na Šumavě a také s některými místními stromy a rostlinami.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Bydlení za závěsem a ‚flákárna‘ za cenu dluhů a bez výplatnice. Co zažívají pracovníci z Filipín v Česku
-
Vrací se zákon, kvůli kterému odešla Šichtařová. Koalici s ním pomáhá Společnost pro obranu svobody projevu
-
USA opět útočily na Írán. Teherán pohrozil odvetou, cílil na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu
-
Expertka: Kushnerův projekt ohrozil albánskou přírodu a naštval lidi. Neprotestují jen proti vládě








