Unikátní sgrafita zachránila zámek v Doudlebách před demolicí, říká zámecký pán Petr Dujka
Zámek v Doudlebách nad Orlicí ve východních Čechách si roku 1590 nechali postavit Bubnové z Litic. Nejen, že ho postavili, ale zůstal jim, s výjimkou totality, po všechna staletí až doposud.
Seznamte se se současným zámeckým pánem a potomkem rodu Petrem Dujkou. „Jsme hraběcí rodina, ale já jsem po přeslici, tak nemám hraběcí titul. Tituly byly šlechtě odebrány v roce 1918. Ale maminka, komtesa Eleonora, si vzala nešlechtice, tak bych titul stejně neměl,“ vysvětluje, jak je to s tituly ve šlechtických kruzích.
Ve 12. století páni z Bubna koupili Hrádek u Plzně a nazvali ho Bubnem. Hrad tak získal jméno po majitelích. Bubnové přesídlili roku 1562 do hradu Litice ve východních Čechách. „To byla doba, kdy končila renesance a začala doba baroka. Hrady se přestavovaly na zámky. Zámky se stavěly i na zelené louce. My jsme tenkrát postavili zámek v Žamberku, pod Liticemi. Bylo to hlavní sídlo rodiny Bubnů. Pak nastala expanze dalších bratrů, kdy jeden postavil zámek v Doudlebách a druhý v Horním Jelení.“
Zástupci Bubnů z Litic se velmi angažovali v armádě a dělali vojenskou kariéru. Například Jan Warlich mladší z Bubna byl generálem jízdy stavovských vojsk, Heřman II. Warlich z Bubna se proslavil ve válkách s Turky a Ferdinand Antonín byl dokonce jako zvláštní posel vyslán přímo k Napoleonovi. „Můj otec pocházel z Valašska a v sedmnácti letech odcházel na východní frontu coby partyzán. Celou ji probojoval, dvakrát byl zraněn.“
Rod Bubnů
Rodové heslo: Ctíce předky, sebe ctíme. „Musíme ctít nejen ty živé, ale nezapomínat, odkud jsme vzešli a ke svým kořenům se hrdě hlasme.“
Erb: V erbu byl do roku 1644 pouze tympán. Později se do erbu císařkou radou dostal i lev.
Objevená sgrafita
V roce 1948 přešel zámek na 40 let do rukou státu. Za totality mu dokonce hrozila demolice. „Nestalo se tak, protože když přijela porota památkářů, začala omítka opadávat a odkryla sgrafita. Najednou se objevilo něco, co na světě nebylo. Ony jsou složeny z kruhů a čtverců, je to kobercový tvar, který podle věřících ochraňoval lidi od zlých duchů. Takže my říkáme, že ta sgrafita zachránila zámek.“
Petr Dujka sem jezdil odmala a odmala také věděl, do jakého rodu patří. „Necítil jsem se ale jako příslušník modré krve. Mám to po rodičích, nikdy se na vrchol necpu. Jako v té pohádce. Nikdy jsem se nepovyšoval, ale ani neponižoval.“
Spory o majetek
Jeho matka Eleonora a její bratr Adam po roce 1989 požádali o navrácení rodového majetku. Jednání tehdy vedl strýc Adam Bubna z Litic se svým synovcem – současným majitelem Petrem Dujkou. O vedení rodinného majetku měli dlouhé spory.
„Nakonec jsme se shodli, že majetky rozdělíme. Ten historičtější a honosnější měl patřit potomkům s titulem. Ale den před tím mi strýc řekl, že chce zámek v Horním Jelení. Ten byl nový, pěkný, nemuselo se tam nic dělat. Takže my máme tu bezednou studnu, spodní místnosti jsou vlhké, horní jsou pro návštěvníky,“ usmívá se dnes, ale nelituje.
Péče o zámek a první víno
Petr Dujka se o zámek stará se svou ženou. Zámek opravili, vybavili nábytkem, upravili anglický park. V hospodářském stavení vybudovali muzeum trampingu i přírodovědné. Starají se ještě o pivovar Košumberk a před časem se nadchli, že založí vinici.
„Připravil jsem si půdu, měl jsem 3000 sazeniček. Byla to velká investice. Každá sazenice potřebovala navazovat. Jenže tu byly spory, kolik kmínků má mít jedna sazenička,“ vzpomíná na začátky.
„Sklidil jsem už první bobule, to se nemá a já to nevěděl. Udělal jsem si cuvée. Dokonce i vinař říkal, že je to moc dobré, ať to dám do soutěže. Nakonec jsem to tam dal a vyhrálo to zlatou medaili. Sice jsem to tam schytal od jiných vinařů, ale úspěch to byl.“
Zámecké unikáty
Když vystoupáte na vnitřní ochoz, naskytne se vám nádherný pohled na uzavřené renesanční nádvoří. Na dvoře je i kašna s třemi mísami. „Čtvercový dvůr je zastavený toskánskými sloupy a jsou tu sgrafita, to je unikátní. Sami Italové se jezdí na ta sgrafita dívat.“
Během prohlídky uvidíte i skutečný nástroj, na který se dá zabubnovat, třeba prsty. Petr Dujka tak rád činí, nakonec v šedesátých letech hrál na bicí ve skupině First Luck.
Je hrdý na zámeckou kapli, která je zasvěcená Panně Marii. „Je tu 27 barokních madon. Kunsthistorici říkají, že to je pravděpodobně největší sbírka na světě.“
Další zámecký unikát stojí v hodovním sále. Jeden celý roh zabírají obrovská kamna. Stavěli je pražští kamnáři a na každé kachli je erb rodiny Bubnů. „To jsou druhá největší kamna v našem státě. Mají unikátní spalování. Ony nemají odkouření do komína. Jezdí sem na to i badatelé z celého světa.“
Sázím na slušnost. Se slušnými lidmi můžeme spolupracovat, můžeme žít. Pak není důvod ke sporům, válkám… Buďme k sobě slušní a vezměme si ponaučení z minulých dob.
Petr Dujka
Zámek můžete přes léto navštívit od úterý do neděle od 9. do 17. hodin. Projdete si celkem 16 místností a můžete obdivovat také krásnou sbírku paroží.
Jaký příběh se váže ke lvu v erbu? Jaké se mu splnilo přání? O co se nejvíc bojí, když přijde bouřka? Kolik je na zámku krbů? Proč je lepší opravit starý dům než postavit nový? Ptal se Patrik Rozehnal. Poslechněte si unikátní rozhovor v letním speciálu Zámecké léto.
Mohlo by vás zajímat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.






